Jiný pohled na vodu

Voda, chemická sloučenina H2O se specifickými vlastnostmi. K dispozici máme vodu balenou, kohoutkovou, jeskynní, dešťovou, pramenitou. Co když je voda ještě něco jiného... ?

Od počátku jsme spjati s vodou. Víme, že maminčiny myšlenky ovlivňují během prenatálního období děťátko. Jsou-li láskyplné, dítě se koupe v moři lásky.

Můžeme láskyplnou vodu i pít, pokud do ní tento potenciál vložíme. Možná i v tom spočívá podstata léčivých, zázračných pramenů.

Myslím, že je rozdíl pít jakoukoli vodu pasivně nebo s vděčností a nadějí.

Voda na sebe bere tvar nádoby a stejně tak na sebe bere signály z okolí a podle toho se mění její struktura. Zjistilo se, že voda je schopna tvořit krásné krystaly, "cítí-li" se dobře. Třeba při hudbě J. S. Bacha. Je-li ve stresu potrubních cest, pak asi její struktura nebude harmonická. Není se čemu divit.

Voda na sebe bere i lidskou tvář. Jsme z 70 - 90 procent složeni z vody. Mozek je vodou obklopen. Jak se voda v nás cítí? Jak se máme rádi? A které z našich emocí ovlivňují vodu v těle druhých? Naše slova mohou mít zásadní vliv na druhé.

Myslím, že to tak nějak lidé věděli, protože voda je symbolem pocitů a nevědomí. Ale i očisty a obnovy, je symbolem života.

Už pár dní se chovám k vodě jinak. Citlivěji. Napustím ji do džbánu s vděčností, že tu je. Nechám ji chvíli odstát a pak zurčivým čůrkem ji přelívám do druhého džbánu s křišťálem na dně. Břicho džbánu podržím v dlaních a vodu vítám. Nejsou třeba konkrétní slova, stačí ji vnímat s láskou k životu, ke světu. To, co do vody vložím, to si vypiji.

Mohu vám říct, že se něco začíná měnit. 

http://zivutek.cz/k-zamysleni/108-experiment-s-ryzi

https://youtu.be/cEt6v3tqYCI