Nejkrásnější prázdniny
Díky dceři mohu trávit dost času na chalupě, na samotě, kam se přestěhovala moje maminka. Jsem skutečně vděčná za tuto velkorysost obou dvou, protože jinak bych byla zavřená v bytě, kde slunce štrejchne paprsky o naše okna až k večeru. Místo toho si užívám čas léta, které je nádherné pro všechny své podoby - svítání v rose, vedra s hlubokým modrým nebem, temné a očistné bouřky, svěží ochlazení a za chvíli i pro ranní mlhy. Psala jsem to mnohokrát, je tu krásně a přála bych každému, aby mohl v čisté přírodě nabrat sílu.
Ale něco mi ještě k úplnému klidu chybělo. Chalupa - pro mě ráj, ale pro našeho sedmnáctiletého syna... ?
Co na chalupě? ptal se mě a jezdil si autobusem na simulátoru. Měl svůj program, chodil si přivydělávat. Tak jsme se za ním z chalupy vracívaly, abychom byli spolu. Byla jsem ráda, když mi slíbil, že si přeruší brigádu a přece jen na týden přijede. Slib splnil a už je tu s námi.
Myslela jsem si, že za dva dny bude chtít domů... Ale ne. Překvapil mě. Hned první večer zatopil v kamnech. Druhý den se rozhlédl kolem sebe a ujal se mužské práce. Štípe dřevo, seká trávu, postavil ze starých kamínek udírnu.
Myslím, že ani on sám to nečekal. Je vidět, že ho to tady zaujalo, že něco takového jako kluk potřebuje. Dělat to, co ho baví, co má smysl, co je vidět. A že to jde i uprostřed žen. Má s námi, s našimi kafíčky atd., jistou shovívavost. Ale díky nám je zahrnut i něžnou starostlivou péčí. Dvakrát denně teplým jídlem a permanentním obdivem.
Chalupa je přes sto let starý dům. Střechou zatéká. Omítka padá. Obýváme jednu místnost, v které vaříme, spíme i přijímáme návštěvy. Děti spí na rozloženém lůžku. Teče nám jen studená voda z 80 metrové studny. TV a připojení na net má babička na druhé straně domu, takže je jejich používání složitější. Možná právě to je vítaná změna.
Dcera říká, že toto prostředí mění myšlenky. Vyjádřila to výborně. Poznáváme jiný způsob života, možná důležitější, opravdovější, hravější. To je hra pro každého, každý by si měl ohmatat tuto přirozenost sám. Nezasahuji dětem do té hry. Do ničeho syna nenutím. A ani dceru. Nestojím za nimi jako policajt. Ale musela jsem se naučit neradit, neorganizovat. A chápete, jak to je těžké, když vím nejlépe, co je správné a co ne... ? :-) Anebo když mám strach, aby si neublížili... ?
"Mami, já to zvládnu, říkají mi oba. A mají pravdu.
Když bych je více podpírala, neměli by sílu.
Ale to jsou zase jakási moudra.
Život je krásný v jednoduchosti. Když společně v klidu a pohodě pracujeme. Když se schyluje k večeru, syn seká trávu, já s babičkou ji shrabujeme na kupky a dcera vaří večeři.
Jsou to pro mne vzácné okamžiky štěstí.
Chtěla bych si tyto dny vrýt do paměti jako šťastné. A myslím, že jsou šťastné nejenom pro mě.
Přeji vám krásně hřejivé srpnové dny.
Jarmila Horáková
jak kvete červen
Po dlouhé době zase přicházím mezi vás. Chci se podělit o krásné okamžiky měsíce června tak, jak se mi je podařilo nebo nepodařilo vyfotit.
Jarmila Horáková
purpurový plášť archanděla Michaela
Jako purpurový plášť archanděla rozstříhaný na kousky, tak vypadají koniklece vykukující zpoza staré trávy....
Jarmila Horáková
Tati, prosím, nevol Babiše
Toto je můj dopis tátovi, který je spíše modlitbou obecnou. Nebo vlastně i hodně konkrétní.Asi proto mi můj otec odpověděl, ať ho považuji za mrtvého a přerušil poslední trosky kontaktu. Někoho mi to připomíná. Že by A. B.?
Jarmila Horáková
padesátka z jiného světa
Před týdnem jsem oslavila narozeniny. Ač padesáté, cítím se celkem mladě. Ale o to nejde. Uvědomila jsem si, kam patřím a kam ne. Kdo mě má rád takovou jaká jsem a kdo má ...
Jarmila Horáková
každý den korálek
Vždyť bez klidu v srdci nemůže být pokoj kolem nás. Ticho je mé bohatství. Nadechuji ho do sebe jako čerstvý vzduch. A děkuji. Děkuji slunci, mrakům, vzduchu, vodě, ptákům... a posílám požehnání dětem, všem blízkým a světu mír.
Jarmila Horáková
vůně června
Jeden známý, kamarád, se mě zeptal, jak trávím červen... musím stále přemýšlet, čím pro mě tento měsíc je...
Jarmila Horáková
kuljbabky
Když k nám ukrajinská rodina v dubnu přijela, říkal manžel, že je to jeho pomsta Putinovi. Netušili jsme však, jak se do nich zamilujeme.
Jarmila Horáková
babičce do nebe
Za pár dní by babičce Jarmile bylo 94 let. Zemřela v nemocnici na selhání srdce a byla zmatená. Byla dámou, jejíž noblesa se poslední roky řítila do neúprosné náruče úpadku a stáří. Napsala jsem jí dopis na rozloučenou.
Jarmila Horáková
zrcadlení naděje
Fotografie světa okolo mne, kde staré a suché prorůstá novým, mladým, svěžím... přese všechno trápení, přes lidskou bídu je tu opět krása a naděje.
Jarmila Horáková
narozeniny
Co napsat do perexu? Nevím, prostě se vyrovnávám se zprávami o utrpení a bolesti ukrajinských matek, otců a jejich dětí.
Jarmila Horáková
šlápnu do pedálů
Válečné zpravodajství, zprávy o lidech z Ukrajiny, jsou jako třísky pod nehty. Musím na ně stále myslet. A sama sebe se ptám, jak by bylo mně?
Jarmila Horáková
Karel Čapek: Svíčička
Aspoň jedinkrát do roka nebudiž opomenuto zapálit v novinách sloupeček milému Pánubohu. A tedy sláva na výsostech Bohu.
Jarmila Horáková
mír pro Putina
Trochu jiný úhel pohledu na současnou znepokojivou politickou situaci kolem Ukrajiny, pana Putina atd.
Jarmila Horáková
o tulipánech
Dostala jsem kytici tulipánů k svátku. Od maminky. Bělostná poupata s růžovým nádechem. Jako plet Sněhurky, když ji políbil princ.
Jarmila Horáková
egofree blog
Tento blog se skládá z pár fotografií a úryvku z příjemné knížky Martina Kepky Radostné bezdomovectví Krlíčka a jeho přátel. Termín "egofree" pochází od mystika Eduarda Tomáše.
Jarmila Horáková
svítá nám naděje - foto
Mám pocit, že je pro mě každé ráno, kdy nemusím spěchat, ideální. Kolem sedmé vzbudím manžela, aby šel do práce a sama si pak užívám postelové pohody...
Jarmila Horáková
očkování a pokora
Ráda poslouchám Duši K, rozhovory s MUDr. Janem Vojáčkem a všech si vážím. Vážím si i mých kamarádek, které se očkovat nenechaly.
Jarmila Horáková
O smutných očích pana Jaroslava
Potkali jsme se jedno večerní úterý na očkování v nemocnici. Známe se už několik let, známý našich známých. Vykáme si.
Jarmila Horáková
když vítr na struny hraje
Vítr mě nikdy nepřestane fascinovat... Tento blog je o větru do větru, o vnitřních strunách, asi spíše těch ženských. Zkrátka: fotografie větru ve strunách duše stromů, ve větvích, v trávě... za zpěvu ženy Lenky Dusilové.
Jarmila Horáková
Magorovo podzimní požehnání
Miluji podzimní svítání, úsvit v oparu, kdy je slunce zastřené jakoby hebkostí andělských perutí, kdy je milosrdné už světlo rozprášeno v milion částic v milosrdné ještě tmě.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1119
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 414x
mám ráda květiny, čerstvé i uschlé, stolistou růži, ladoňky, třezalku, mateřídoušku, louku plnou bodláků a rdesna,
všechny čtyři období, proměny,
mám ráda les a potoky v něm...
Ale také jsem vystudovala teologii, baví mě kromě výtvarničení, fotografování a zahradničení, filosofie, psychologie, religionistika...
https://www.sdb.cz/podporte-nas/#financne