Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bouře

6. 07. 2017 16:58:55
Muž, když miluje svou ženu, je jako slunce, v jehož světle-lásce žena rozkvétá. Muž je ochránce-imunitou ženy... měl by být.

"Vztah k vašemu muži vypovídá o vašem vztahu k vlastní duši", řekl dost nekompromisně Vl. Kafka jedné ženě na besedě, tuším v Mělníku. Žena zmlkla. Žila ve vztahu s alkoholikem věčně slibujícím abstinenci. Ona mu stále dávala šanci, milovala ho, ale vlastně nemilovala sebe, svou duši, chovala se k sobě destruktivně. A ta láska k muži se svým šípem minula, protože láska také musí v případech přežití použít přísnost.

Ženy často milují destruktivně. To moc dobře znám. A věřím, že mnohé z vás žen také.

Proč to dělám? To si vážně myslím, že si nezasloužím lepší chování?

Muž, když miluje svou ženu, je jako slunce, v jehož světle-lásce žena rozkvétá. Muž je ochránce-imunitou ženy... měl by být.

Jestliže je chování muže zrcadlením mého vztahu k sobě, pak bych něco měla změnit. Musím něco změnit, vyjít z těch čtyř zakletých stěn... Změnu musím provést já. Já se chci uzdravit a tam, kde jsem, to nejde.

Musím pryč. Nechci vidět jen to špatné, nechci na druhého svádět důvody, ale jít pryč je má potřeba, můj vztah a důvody jsou ve mně.

...

Jsem na chalupě a s sebou jsem si sbalila víc věcí než jindy. Ještě nejsou vybalené. V noci přišla silná bouře. Připadalo mi, že jsme tak málo chráněni, jen vetchými rámy oken. Ale chalupa i přes velké rány blesků vydržela. Ráno se probouzím rozlámaná, po počátečním nadšení z rozhodnutí se pro jiný život ze mě prchá síla a radost. Poklesla mi ramena a páteř se zase schoulila do sebe.

Padla na mě tíha a smutek. Proč to tak muselo v životě být? Proč to muselo být tak trýznivé? Proč jsem nenašla už před lety nějaké jiné řešení než sebedestrukci? Proč jsem neustála bouře a do mé duše zatékalo? Obličej se mi zkřivil a ukáplo pár slz. Některé těžké a temné momenty vyplavaly z hlubin. Asi je bylo třeba oplakat, protože slzy jsou očistné. Z jedné strany mami, z druhé dcera, obě mě povzbuzují na duchu.

"Já to zvládnu", ubezpečuji je.

Nevím, co bude dál, ale vím, že naberu sílu.

Děkuji za vše.

Autor: Jarmila Horáková | čtvrtek 6.7.2017 16:58 | karma článku: 13.52 | přečteno: 282x

Další články blogera

Jarmila Horáková

Jiný pohled na vodu

Voda, chemická sloučenina H2O se specifickými vlastnostmi. K dispozici máme vodu balenou, kohoutkovou, jeskynní, dešťovou, pramenitou. Co když je voda ještě něco jiného... ?

18.11.2017 v 13:02 | Karma článku: 10.20 | Přečteno: 274 | Diskuse

Jarmila Horáková

Cesty listopadu - fOtOblog

Listopad je zvláštní měsíc. Zvláštně tichý a s bílým světlem, tlumeným mlhami a bez kontrastů. Letošní listopad je obzvlášť krásný a hluboký.

13.11.2017 v 10:20 | Karma článku: 13.33 | Přečteno: 231 | Diskuse

Jarmila Horáková

Listopadový fOtOblog

Pár obyčejných fotografií neobyčejných obyčejností. Nic objevného a nového. Pro mě však radost z toho, co je.

27.10.2017 v 3:41 | Karma článku: 15.60 | Přečteno: 280 | Diskuse

Jarmila Horáková

Domov pod hvězdami

Nemohu dnes dospat, tak projíždím v počítači pár fotek z chalupy ze včerejška, kam jezdívám za svou maminkou. Nad tou poslední fotografií, noční, se zastavím. Za záclonou tiše hřeje domov jako otevřená náruč.

26.10.2017 v 7:30 | Karma článku: 10.10 | Přečteno: 183 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Karel Ábelovský

Opravdu divné století

... nevím co moudrého napsat, nic moudrého mne totiž nenapadá - jsem jen plný pochopení, lásky a tolerance, chcete-li empatie ... a jen velký smutek zůstává v mých očích. Smutek nad naší společností, aby bylo jasno.

21.11.2017 v 15:20 | Karma článku: 5.77 | Přečteno: 119 | Diskuse

Iva Votočková

Čeští skeptikové bezdomovce na kávu nezvou

Na facebooku jsem narazila na hezký příspěvek. Autor příspěvku se v něm lidí ptá, zda by zaplatili kávu nebo třeba jídlo navíc. A převypravuje tam následující krátký příběh od Federica Felliniho a Vittoria De Sica.

21.11.2017 v 12:39 | Karma článku: 9.15 | Přečteno: 408 | Diskuse

Jitka Suchánková

Já se snad zhroutím

Přiletím do práce jak vichr. Tedy co mi to jen náledí a můj strach dovolí. Shodím kabát, odkopnu boty a řítím se k počítači, abych ho zapnula. Mezitím z kabelky vytahuji peníze, svačinu a ledovou kávu. Nevadí, že bude prosinec.

21.11.2017 v 8:14 | Karma článku: 8.68 | Přečteno: 349 | Diskuse

Anička Svobodová

Miluji život a podle toho se chovám. Proč ne ?

Čím je člověk starší, tím víc a častěji rekapituluje svůj dosavadní život. A když si uvědomí, že nikdy neví, jak dlouho tady bude, začne si vážit i všedních dnů se spoustou malých radostí, které dřív kolem sebe nestihl vidět.

19.11.2017 v 11:34 | Karma článku: 12.45 | Přečteno: 299 | Diskuse

Jan Jílek

Stav smíření a stav rezignace

Umění je krása a také dřina. David dorazil na vteřinu přesně v 9:30, a netušil jsem, že odejde odpoledne. Probírali jsme scénář filmu od začátku do konce.

19.11.2017 v 1:39 | Karma článku: 14.19 | Přečteno: 443 | Diskuse
Počet článků 1007 Celková karma 12.42 Průměrná čtenost 408

Jabloň a já. 

Přemýšlím o ní.

A o životě.

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.