Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Život nám vychází vstříc

21. 06. 2017 9:30:00
Co je důležitější: život nebo zdraví? Má pro nemocného člověka smysl žít? Čemu snadněji věříme? Že jsou nemoc a jiná trápení zoufalstvím nebo že jsou cestou k plnému životu?

Ve zdraví nám nepomůže člověk, ale život. Nejdůležitější je žít a ne být zdravý.

To jsou slova Vladimíra Kafky, jehož shodou okolností právě poslouchám. Říká: Jsme láska, jen to musíme praktikovat. Každý den se rozhoduji pro lásku.

https://www.youtube.com/watch?

Žijeme a nevíme snad ani co to ten život je. Patří k sobě láska a život jako ženský a mužský princip?

Přemýšleli jste o smyslu svého života, když vám nebylo dobře, když se váš život vzdaloval vašim představám? Když blízcí lidé trpěli vaší nemocí?

Nedávno jsem se ocitla v těžší situaci. Nevěděla jsem si rady a moc možností jsem tedy zrovna neměla. Byla jsem úplně sama uprostřed naslouchajícího ticha. Zcela spontánně jsem se zeptala toho prostoru: Jaký máš, Živote, když jsi mě z lásky povolal do života, se mnou úmysl? Jaký má můj život smysl? Jaký smysl má tato chvíle? To mě necháš tak? Už jen ta existenciální otázka vyslovená srdcem, změnila můj vnitřní stav a vzápětí i tělesný. Ulevilo se mi.

Nemoc a já. Mé stálé téma. Už na ni nechci myslet, stále se jí nechávat poutat. Zjistila jsem, že je chyba jít proti nemoci. Tak si totiž vytvářím nepřítele a nemoc se pak chová nepřátelsky. Cítila jsem se nesvobodně, a proto se mi nemoc stala vězením. Já jsem z ní udělala vězení. Ale věřím, a už i vím, že tak to nemá být, že existuje i jiná možnost. Zamilovat si nemoc. Protože ona svědčí o nedostatku lásky k sobě sama a tedy i k okolí. Měla bych změnit obraz-představu o sobě, o životě. To je asi to nejdůležitější, zároveň v praxi trochu těžší, nicméně každý krůček má cenu. Snad většina žen má tendenci věřit tomu horšímu o sobě... hm... Jak vypadá můj obraz sebe sama? Odvozeno od zkušeností s lidmi nic moc. Musím čerpat a růst ze života jako takového. Vidět jeho krásu a obdarování, užívat si to.

Otázek mám víc: Co tedy dělat v bezmoci? A je opravdu bezmoc? Bezmoc bývá spojena se strachem a když má člověk strach, tak je vše těžší. Učím se tyto dva spiklence proměnit v důvěru a klid. A to pomáhá. S čím ještě mohu pohnout? Mohu nadechovat a vydechovat a představovat si světlo dechu. Mohu změnit směr mého nastavení z dovnitř ven. Neprožívat jen svůj "osud", ale i "osudy", cesty druhých. Vidět to, co dostávám. A darovat to, co mohu, druhým. Co tedy mohu druhým dát? Mohu jim dát něhu, lásku, pochopení, čas...

Když doplním lásku tam, kde chybí, hojí se rány. Kde se hojí rány, tam něco krásného vzniká.To je vlastnost života. Pro mě je to stálé znovuobjevování. Život a láska tvoří jednotu, harmonii.

Je to jako v pohádce: Jedině srdce-láska mění naše životy. Rozhodnutí a skutky pramenící z našich hlubin srdce mají velkou sílu. Stejně tak i modlitby. Modlitba bez lásky je prázdnou formulkou.

Jak jinak bych měla se svým životem naložit? K čemu mi je boj a vzdor? Vše se k nám vracívá a zrcadlí nás. To, co očekáváme, dostáváme, protože si tuto realitu vytváříme. To, čemu věnujeme pozornost, se stává realitou.

Zkouším novou cestu a vím, že život mi jde vstříc.

Buďte šťastni!

Autor: Jarmila Horáková | středa 21.6.2017 9:30 | karma článku: 13.87 | přečteno: 310x

Další články blogera

Jarmila Horáková

Jiný pohled na vodu

Voda, chemická sloučenina H2O se specifickými vlastnostmi. K dispozici máme vodu balenou, kohoutkovou, jeskynní, dešťovou, pramenitou. Co když je voda ještě něco jiného... ?

18.11.2017 v 13:02 | Karma článku: 10.20 | Přečteno: 274 | Diskuse

Jarmila Horáková

Cesty listopadu - fOtOblog

Listopad je zvláštní měsíc. Zvláštně tichý a s bílým světlem, tlumeným mlhami a bez kontrastů. Letošní listopad je obzvlášť krásný a hluboký.

13.11.2017 v 10:20 | Karma článku: 13.33 | Přečteno: 231 | Diskuse

Jarmila Horáková

Listopadový fOtOblog

Pár obyčejných fotografií neobyčejných obyčejností. Nic objevného a nového. Pro mě však radost z toho, co je.

27.10.2017 v 3:41 | Karma článku: 15.60 | Přečteno: 280 | Diskuse

Jarmila Horáková

Domov pod hvězdami

Nemohu dnes dospat, tak projíždím v počítači pár fotek z chalupy ze včerejška, kam jezdívám za svou maminkou. Nad tou poslední fotografií, noční, se zastavím. Za záclonou tiše hřeje domov jako otevřená náruč.

26.10.2017 v 7:30 | Karma článku: 10.10 | Přečteno: 183 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Karel Ábelovský

Opravdu divné století

... nevím co moudrého napsat, nic moudrého mne totiž nenapadá - jsem jen plný pochopení, lásky a tolerance, chcete-li empatie ... a jen velký smutek zůstává v mých očích. Smutek nad naší společností, aby bylo jasno.

21.11.2017 v 15:20 | Karma článku: 5.77 | Přečteno: 119 | Diskuse

Iva Votočková

Čeští skeptikové bezdomovce na kávu nezvou

Na facebooku jsem narazila na hezký příspěvek. Autor příspěvku se v něm lidí ptá, zda by zaplatili kávu nebo třeba jídlo navíc. A převypravuje tam následující krátký příběh od Federica Felliniho a Vittoria De Sica.

21.11.2017 v 12:39 | Karma článku: 9.15 | Přečteno: 408 | Diskuse

Jitka Suchánková

Já se snad zhroutím

Přiletím do práce jak vichr. Tedy co mi to jen náledí a můj strach dovolí. Shodím kabát, odkopnu boty a řítím se k počítači, abych ho zapnula. Mezitím z kabelky vytahuji peníze, svačinu a ledovou kávu. Nevadí, že bude prosinec.

21.11.2017 v 8:14 | Karma článku: 8.68 | Přečteno: 349 | Diskuse

Anička Svobodová

Miluji život a podle toho se chovám. Proč ne ?

Čím je člověk starší, tím víc a častěji rekapituluje svůj dosavadní život. A když si uvědomí, že nikdy neví, jak dlouho tady bude, začne si vážit i všedních dnů se spoustou malých radostí, které dřív kolem sebe nestihl vidět.

19.11.2017 v 11:34 | Karma článku: 12.45 | Přečteno: 299 | Diskuse

Jan Jílek

Stav smíření a stav rezignace

Umění je krása a také dřina. David dorazil na vteřinu přesně v 9:30, a netušil jsem, že odejde odpoledne. Probírali jsme scénář filmu od začátku do konce.

19.11.2017 v 1:39 | Karma článku: 14.19 | Přečteno: 443 | Diskuse
Počet článků 1007 Celková karma 12.42 Průměrná čtenost 408

Jabloň a já. 

Přemýšlím o ní.

A o životě.

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.