Je mi tu dobře - fOtOblog
Ani nevím, kde začít...
Dva obrázky z jednoho dne - aprílové počasí:
Jsem tak nadšená z prostoru, který se mi otevřel v podobě možnosti jezdit za mamkou, čerstvou stálou obyvatelkou původně víkendové chalupy. Nejen, že se cítím svobodně uvnitř domu, ale úplně maximálně pod nebeskou střechou.
Zažili jste jistě někdy ten pocit slasti z možnosti nadechnout se, zhluboka se nalokat čerstvého vzduchu, protáhnout ruce a celé tělo prohnout dozadu...
Až se člověk tak tetelivě otřese.
Pod nebeskou střechou zažívám intenzivní kontakt s přírodou, s tím, co to je život, spirit.
Život hmatatelně prosakuje, prýští, vyvěrá, prodírá se, chvěje, proniká ze všech buněk, skulinek, pórů, ze vší hmoty kolem.
Život má mnoho barev, tvarů, zvuků, vůní. Život je pohyb, něco, co se děje, i když to není vidět.
To je, myslím, naděje. I víra a láska.
Život je síla, snad pramenící z nevyčerpatelného zdroje.
Život jakoby surový, přitom ve svých formách i křehký a něžný.
Co schne, zaniká a samo časem odpadne.Zůstane jen podstata.
Ožívá i vše neživé. Vše obrůstá lišejníkem. Stromy, kameny, trám i brána...
V noci jsem nemohla spát. Před očima se mi stále objevovala naše stará jabloň. Ve dne jsem jí totiž ořezala dvě větve a nebyla si jistá, jestli je to správně.
Srdce mi bušilo, byla jsem neklidná, sbíhaly se ve mně věty a obličeje různých lidí kolem mne. Život je plný peripetií, tak to je. Chtěla bych být více odolná.
A zase jabloň. Co mi chce říci?
Nevím jak žije. Nevnímám její tělo.
Co o ní vím? Co vím o stromech, květinách, zemi, hlíně, kamenech, ptácích? Žiju uprostřed toho, co neznám, jak mohu pochopit to, co je uprostřed mne?
Pouštím se do studia. Tento článek je výborný, řekla bych...
http://www.potravinovezahrady.cz/jak-osetrovat-stare-ovocne-stromy/
Toto jsou slova autora. Shodují se s mým názorem.
Byly doby, kdy jsem neměl vlastní zahradu. Dnes už bych bez ní asi nedokázal žít. Zahrada mě vrací k čemusi důležitému, co souvisí s naším bytím či nebytím na Zemi.
K živé i neživé přírodě, k vodě a slunci, k rostlinám a živočichům, k půdě a humusu, k semínkům. A taky k evoluci a biodiverzitě.
Je to fascinující dobrodružství žít v každodenní interakci s kouskem přírody. Smět do něj zasahovat, obohacovat ho o nové prvky, nové druhy živočichů a rostlin, o nové odrůdy. Pečovat o jedno konkrétní místo na Zemi a přetvářet ho v rozmanitou jedlou zahradu. V zahradu, která přináší lidem užitek bez destrukce ekosystému.
V permakulturní zahradu.
Zkouším vyrábět tinkturu z pupenů.
Ptáci také zobou pupeny.
I když jim sypeme do krmítka a pak pozorujeme jejich nálety. Bohužel, neznám ptačí jména-názvy... třeba se mezi sebou oslovují jmény...:-), ale určitě k stálým hostům patří strakapoud, sýkorky, dokonce dnes i sojka.
Hrajeme spolu takovou hru. Vyjdu ze dveří, za chvilku mě uvidí a frrr... poposedají na blízké stromy a keře, pípnou - tady jsem! a hned přeletí o strom dále. Dělají si legraci, laškují...
Z krmítka občas taky vykukuje veverka a její prdelka :-)
A tak tady pobývám alespoň po troškách.
Chtěla bych tu hospodařit. Chodit na dřevo, šišky a kůru. Zužitkovat zbytky. Poznávat. Chápat.
Je mi tu dobře.
Přeji vám hezký den.
Jarmila Horáková
jak kvete červen
Po dlouhé době zase přicházím mezi vás. Chci se podělit o krásné okamžiky měsíce června tak, jak se mi je podařilo nebo nepodařilo vyfotit.
Jarmila Horáková
purpurový plášť archanděla Michaela
Jako purpurový plášť archanděla rozstříhaný na kousky, tak vypadají koniklece vykukující zpoza staré trávy....
Jarmila Horáková
Tati, prosím, nevol Babiše
Toto je můj dopis tátovi, který je spíše modlitbou obecnou. Nebo vlastně i hodně konkrétní.Asi proto mi můj otec odpověděl, ať ho považuji za mrtvého a přerušil poslední trosky kontaktu. Někoho mi to připomíná. Že by A. B.?
Jarmila Horáková
padesátka z jiného světa
Před týdnem jsem oslavila narozeniny. Ač padesáté, cítím se celkem mladě. Ale o to nejde. Uvědomila jsem si, kam patřím a kam ne. Kdo mě má rád takovou jaká jsem a kdo má ...
Jarmila Horáková
každý den korálek
Vždyť bez klidu v srdci nemůže být pokoj kolem nás. Ticho je mé bohatství. Nadechuji ho do sebe jako čerstvý vzduch. A děkuji. Děkuji slunci, mrakům, vzduchu, vodě, ptákům... a posílám požehnání dětem, všem blízkým a světu mír.
Jarmila Horáková
vůně června
Jeden známý, kamarád, se mě zeptal, jak trávím červen... musím stále přemýšlet, čím pro mě tento měsíc je...
Jarmila Horáková
kuljbabky
Když k nám ukrajinská rodina v dubnu přijela, říkal manžel, že je to jeho pomsta Putinovi. Netušili jsme však, jak se do nich zamilujeme.
Jarmila Horáková
babičce do nebe
Za pár dní by babičce Jarmile bylo 94 let. Zemřela v nemocnici na selhání srdce a byla zmatená. Byla dámou, jejíž noblesa se poslední roky řítila do neúprosné náruče úpadku a stáří. Napsala jsem jí dopis na rozloučenou.
Jarmila Horáková
zrcadlení naděje
Fotografie světa okolo mne, kde staré a suché prorůstá novým, mladým, svěžím... přese všechno trápení, přes lidskou bídu je tu opět krása a naděje.
Jarmila Horáková
narozeniny
Co napsat do perexu? Nevím, prostě se vyrovnávám se zprávami o utrpení a bolesti ukrajinských matek, otců a jejich dětí.
Jarmila Horáková
šlápnu do pedálů
Válečné zpravodajství, zprávy o lidech z Ukrajiny, jsou jako třísky pod nehty. Musím na ně stále myslet. A sama sebe se ptám, jak by bylo mně?
Jarmila Horáková
Karel Čapek: Svíčička
Aspoň jedinkrát do roka nebudiž opomenuto zapálit v novinách sloupeček milému Pánubohu. A tedy sláva na výsostech Bohu.
Jarmila Horáková
mír pro Putina
Trochu jiný úhel pohledu na současnou znepokojivou politickou situaci kolem Ukrajiny, pana Putina atd.
Jarmila Horáková
o tulipánech
Dostala jsem kytici tulipánů k svátku. Od maminky. Bělostná poupata s růžovým nádechem. Jako plet Sněhurky, když ji políbil princ.
Jarmila Horáková
egofree blog
Tento blog se skládá z pár fotografií a úryvku z příjemné knížky Martina Kepky Radostné bezdomovectví Krlíčka a jeho přátel. Termín "egofree" pochází od mystika Eduarda Tomáše.
Jarmila Horáková
svítá nám naděje - foto
Mám pocit, že je pro mě každé ráno, kdy nemusím spěchat, ideální. Kolem sedmé vzbudím manžela, aby šel do práce a sama si pak užívám postelové pohody...
Jarmila Horáková
očkování a pokora
Ráda poslouchám Duši K, rozhovory s MUDr. Janem Vojáčkem a všech si vážím. Vážím si i mých kamarádek, které se očkovat nenechaly.
Jarmila Horáková
O smutných očích pana Jaroslava
Potkali jsme se jedno večerní úterý na očkování v nemocnici. Známe se už několik let, známý našich známých. Vykáme si.
Jarmila Horáková
když vítr na struny hraje
Vítr mě nikdy nepřestane fascinovat... Tento blog je o větru do větru, o vnitřních strunách, asi spíše těch ženských. Zkrátka: fotografie větru ve strunách duše stromů, ve větvích, v trávě... za zpěvu ženy Lenky Dusilové.
Jarmila Horáková
Magorovo podzimní požehnání
Miluji podzimní svítání, úsvit v oparu, kdy je slunce zastřené jakoby hebkostí andělských perutí, kdy je milosrdné už světlo rozprášeno v milion částic v milosrdné ještě tmě.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1119
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 414x
mám ráda květiny, čerstvé i uschlé, stolistou růži, ladoňky, třezalku, mateřídoušku, louku plnou bodláků a rdesna,
všechny čtyři období, proměny,
mám ráda les a potoky v něm...
Ale také jsem vystudovala teologii, baví mě kromě výtvarničení, fotografování a zahradničení, filosofie, psychologie, religionistika...
https://www.sdb.cz/podporte-nas/#financne