Jarmila Horáková
mám ráda květiny, čerstvé i uschlé, stolistou růži, ladoňky, třezalku, mateřídoušku, louku plnou bodláků a rdesna,
všechny čtyři období, proměny,
mám ráda les a potoky v něm...
Ale také jsem vystudovala teologii, baví mě kromě výtvarničení, fotografování a zahradničení, filosofie, psychologie, religionistika...
https://www.sdb.cz/podporte-nas/#financne
- Počet článků 1119
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 414x
Seznam rubrik
Jarmila Horáková
Připojení
Fotoúvaha.........Bezdrátové a drátové připojení jako symbolické vyjádření komunikace.
Jarmila Horáková
Starší žena a její manžel
Občas se člověk ocitne jako svědek nějakého problému, jež se ho dotkne. Tento článek je opět další pokus pochopit situaci jiných lidí. Proč? Proč ne?
Jarmila Horáková
Co doma potřebujeme
Tento článek není o kuchyňských a podobných potřebách, to je náprava článku o partnerských vztazích. Psala jsem v něm o potřebách muže a ženy, tak jak jsem to převzala. Bezmyšlenkovitě. A mrzí mě to.
Jarmila Horáková
Musím se vrátit
.........................................Sebezpytování. Fotoúvaha. O tom, jak nepřemýšlím. O tom, jak chci...
Jarmila Horáková
Kým jsme pro druhé
O komunikaci a potřebách žen i mužů s citem. S citem hlubokým jak ty vltavský tůně. Víte, lidé milí, občas se zaseknu jako krtek v zemi a nevidím a neslyším... ale teď... teď zase trochu poezie pro vás.
Jarmila Horáková
Samota v lásce
Tento článek vznikl impulsivně jako opětovné téma na základě souznění s člověkem, který miluje a trpí zároveň, protože je osamocen. Není možná společná cesta jeho a té, kterou miluje. Snad to každý zná, každý nějakou intenzitou prožívá. Důvody mohou být různé, ale cíl jen jeden...Také jsem to prožila a bylo to hodně kruté. Ale od té doby vím, co jsou to kořeny. Kořeny jsou schopnost milovat tam, kde jsem.
Jarmila Horáková
Muž starý na lásku
....................................................................O lásce platonické, ale krásné, i když strádající.......................................................................................
Jarmila Horáková
Vím
Někdy se člověk s druhým člověkem, muž se ženou dotknou, ale velice plaše nebo jen chvilku intenzivně, někdy se nějakým způsobem dva lidé potkají, zasáhnou se, ale právě proto se už vícekrát nesetkají...
Jarmila Horáková
Ranní světlo
Mini fotoúvaha. Červenec je pro mě měsícem uvolněnosti a cest beze spěchu. Je i měsícem pozorování a soužití s přírodou... Naše životy a naše cesta vždy budou souviset a křížit se s životy a cestami druhých. A to jak v tom dobrém, tak i v tom horším. Ale ono to od sebe oddělit nejde. Nejde od sebe oddělit noc a den.
Jarmila Horáková
V bílých šatech
Minifotopoezie. Osobní až intimní, přesto zveřejněná, protože čistému vše čisté. Jednou se naše myšlenky stejně promítnou ve světle. V bílých šatech jsem šla přivítat den, který začal prosvítat do údolí samoty, kde jsme ukryti před civilizací a vracíme se k tomu vnitřnímu, čistému. Tedy, jak to vnímám sama v sobě.
Jarmila Horáková
Nová láska
Naděje v lásku, je neviditelná síla, která nás drží při životě. Naděje, víra a láska, to jsou tři body naší roviny.
Jarmila Horáková
Dopis (ne)věrné ženy
Nenaplněná touha v dlouholetém manželství či ztráta zajímavosti a přitažlivosti jednoho pro druhého, dokáží s člověkem pěkně zamávat.A i z jiných důvodů se člověk porozhlédne jinde a neubrání se alespoň myšlenkám zakousnout se do šťavnatého jablka. Přemýšlím nad tímto tématem...a tady je příběh.
Jarmila Horáková
Bouře
Dceru jsem poslala na nákup. Byla jsem slabá, vyčerpaná a potřebovala jsem vývar. Hovězo-slepičí. Zlobila jsem se na syna, že nechtěl jít s ní. A ještě víc, že jí nešel naproti, když se přihnal šedý mrak s bouřkou. Bylo mu to líto. A tak, když se Johanka vrátila promoklá a já ji poslala do postele, přišel vařit. Na usmířenou.
Jarmila Horáková
Jako máky u cesty
Jeli jsme se synem na kole k trati. U pole jsme sesedli. Miki šel fotit rychlík a já fotila pole. Nevypadala jsem zrovna nejlépe, a proto jsem se točila tak trochu bokem k projíždějícímu páru cyklistů. Muž jel první a žena kousek za ním. Před kamenitým nevelkým svahem přibrzdila, sesedla a vzala kolo za řídítka, aby vyšlápla ten nepříjemný kousek pěšky. Všimla si mě, pozastavila a zeptala se, zda-li nepotřebuji pomoc.
Jarmila Horáková
Deštivé ráno
Děti dnes spí u babičky na samotě u lesa, zatímco údolí chalupy pije vodu jemného deště pro prameny Svratky a Sázavy. Manžel před chvílí vstal.
Jarmila Horáková
Moje nebe
Někdy v duchu píšu dopisy, posílám myšlenky lidem více či méně známým, nebo píšu imaginární blog. V duchu, ve svých myšlenkách, skládám ta slova snadno, ale když mám skutečně psát... hmmm, to je horší.
Jarmila Horáková
Když kvetou jasmíny
Kvetou jasmíny, větší keře s květy bílými jako nevěsta, nevěsta tichá, jemná a voňavá. Jako nevinnost. Bílý jas jasmínových krás. Bílá barva je barvou světla.... jako bílé potěšení, jako čistý bílý ubrus na stole, u kterého se scházíme. Během cesty z periferie do středu města jsem těch keřů minula snad deset... ? Nevím, letěla jsem na koncert Johanky, manžel a syn tam už jsou od začátku, honem... Vlasy za mnou vlály jako závoj.
Jarmila Horáková
Červnové cesty
Fotopoezie. Doma máme ve starém proutěném koši třešně. Trhal je manžel na babiččině zahradě. Neptala jsem se ho, ale předpokládám, že ho ta práce těšila. Podělil pár známých, i se sousedama se dělíme, a i na nás zbylo. Tak jsem jich teď pár vyloupala, smíchala s černým rybízem, trochu osladila a zalila bílým jogurtem. Ať do sebe děti dostanou sílu slunce a zdraví začínajícího léta.
Jarmila Horáková
Vesmír a červí dírka
Zaujal mě vzkaz jednoho pana čtenáře o objevu vesmírů v kontrastu k objevu červí dírky. Ono to má totiž vtip. Zrovna ta červí dírka... to je vážně dobrý kontrast a zároveň to má logiku. Protože k vesmíru patří i ta dírka. "Vesmírů je prý nekonečně. A navíc máme každý svůj vlastní vesmír. Někde se prolíná s ostatními. A někdo najde červí díru."
Jarmila Horáková
Po obědě
V přítmí kuchyně, u stolu posypaném lístky z kytice lilií a pivoněk, sedí strýc a obědvá. Levou rukou jezdí lžící po talíři a nabírá poslední sousta.
Jarmila Horáková
Má vina
Návod na život? Nebyl, není a nebude. Protože život lidský má cenu ve vlastním prožívání všeho, co nás potkává. Má cenu pro chyby, provinění, slzy, křik... a zároveň pro každodenní východ slunce.
Jarmila Horáková
Komu sluší déšť
Fotopoezie. Déšť... Buď je požehnaný nebo prokíínaný. Svatý František nazval déšť bratrem. Pro mě je déšť symbolem jak záplav, tak nových začátků. Mám déšť ráda a ráda chodím bez deštníku. Komu déšť sluší? No přece dívce Vysočině. Když se koupe, je krásná.
Jarmila Horáková
Nepatřím sobě
Dcera má za úkol vybrat šest zpráv z tohoto týdne a jednu z nich okomentovat. Vybíraly jsme je spolu. A teď přemýšlím nad lidmi ve světě a o světě v lidech. Nemusím jít daleko, vždyť dnes jsem řešila nějaké problémy mých okololidí.
Jarmila Horáková
Maminka
Nesoutěžní blog. Když jsem psala ten soutěžní, rozbrečela jsem se, protože... tak jsem to pojala jinak, s humorem. Ale to není stále to pravé. A píšu znovu. Pro moji maminku i pro další maminky. Pro ženy, které o své dítě přišly nebo pro ty, které dítě neměly a mít nebudou. I tyto ženy mohou být maminkami. Pro ženy, které mají "neposlušné" děti. Někdy je maminkou i tatínek.
| předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
