Jsem ráda, že toto místo vnímáš obdobně, Jari. Přesně... rozdíl mezi náboženstvím a vírou a mezi vírou skutečnou a demonstrovanou (část mého životního příběhu). Jen taková perlička. Všimla sis, jak neuměle Panna Marie drží svého synka? Jako kdyby ho škrtila a on se jí svýma ručičkama snažil ruce z krčku odstranit. Je zvláštní, že se symbolem stala soška, evidentně to dílo umělce mateřství neznalého.

Miluji Tvé fotky, jsou jako filmy. Mají v sobě každá několik plánů, několik úhlů pohledu, vnímání skutečnosti.

Vážně? Dáši, ty máš nadání číst a vnímat. Děkuji za zajímavý příspěvek...

Jaru, ty kýče moje parketa nejsou, ale vyfocené jsou fakt pěkně!

Srdíčko!:-)

Díky, Maru, to jsi mne pobavila! :-)