Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Adventní psaní (svatému) Pavlovi o otužování, nepatrnosti a o naději

Ani nevím, Pavle, proč slovo "svatý" dávám do závorky... No, vlastně tak odlišuji jednoho Pavla od druhého, i když jste svatí oba. Defacto jsme svatí všichni, jen si to nemyslíme, protože 

slovo "svatý" v nás zanechává konotaci nadpozemské tedy nereálné reality.

Svatý je podle mě ten, kdo září radostí, dobrotou, tichem. Ani nemusí být věřící. Svatý je ten nepatrný, obyčejný. Svatost je úhel pohledu.

Adam se v ráji obrátil nespokojeně k Hospodinu: "Co jsi to stvořil? Vždyť ve tvém ubohém ráji je kámen pouhým kamenem, tygr pouhým tygrem a lilie polní pouhou lilií polní. A Eva? Pouhá žena. A ty sám? Bůh je pouhý duch."     (Čapek, Kritika slov)

"Víš, já myslím, že Kristus žádný šarm neměl. Byl to člověk bez charismatu."

"Cože?!"     (z knihy Štěpána Smolena Po stopách ochočeného Boha)

Ptal ses, jak se mám, co dělám... No, vzhledem k mé situaci se nikam daleko, třeba až do Staré Zagory, nedostanu, ale i tak žiju dost bohatý život. Potěšila mě třeba korespondence s Pepou H.

Poslala jsem mu odkaz na video o otužování.

Už o pár dnů dříve jsem  totiž poslouchala:

https://dvojka.rozhlas.cz/prameny-zive-vody-strhujici-pribeh-vincenze-priessnitze-s-nemcem-kacerem-8356916

Otužování mne nadchlo. Nejsem přece žádná křehotinka. Mám na balkoně lavor s studenou, ba ledovou vodou....

Pepa odvětil: Díky za tip, s chutí jsem to celé přeposlouchal. Já strašně miluju běhat bosej v čerstvém sněhu. Akorát minulou zimu to šlo asi tak 3x. Teď budu uvažovat o pravidelné studené sprše 
Ahoj Pepo, s chutí do toho !Mám na balkoně škopek s vodou - je to paráda. Dnes jsem šla do plavek.

Pepa: Jarko, ještě jednou díky za podnět a za dodání odvahy. Mám na zahradě sud s vodou na zalévání. Tak jsem teď rozbil led a stoupl jsem si do něj a ponořil ruce nad lokty. Pak mi to ale nedalo a ponořil jsem se tak na půl minuty až po krk. Bylo to skutečně krásné. Možná to příště bude o chvilku déle. Tak díky. Měj se pěkně. Pepa

Já: Skvělé, Pepo!  Sejdeme se  jednou  stejně v mrazáku.... 

No, a dnes jsem mu byla poslem skutečně dobrých zpráv. Jeli jsme totiž na kontrolu do Prahy, na neurologii. Ptala jsem se sestry na možnost reoperace pro něj. Na vysvětlenou dodávám, že byl se stejnou diagnozou operován rok přede mnou, ale do ran dostal zánět. A dnes mi sestřička s úsměvem na tváři řekla: Čekáme na příhodný čas... Takže Pepo a Pavle, stále je naděje, není čas malomyslnosti! Je nádherný čas, čas příhodný, čas naděje, kairos. Adventní, pokorný, trpělivý čas.

Tady by už klidně mohl blog o naději končit. Ale já ti jsem tak šťastná a chci se o tu radost s tebou tak moc podělit, že ti toho musím napsat mnohem víc. Že jsem ze samé zbrklosti vymazala dnešní fotky z poutního místa Svatá Anna u  Pohledu (u HB). Že jsem si v zápalu fotografování krásného oparu a paprsků sklánějícího se slunce mezi kapličkami ani nevšimla, že jsem si rozmazala řasenku (poprvé od operace jsem byla schopna nalíčit past svůdných řas) a že jsem taky bohužel ztratila náušnici... Ale tomu se směju. To jsou takové malicherné obyčejnosti.

Znáš toto cédéčko? Osamělí písničkáři... Dostala jsem ho od Pavly M. a dnes jsme si ho pouštěli cestou do Prahy a zpět.

https://music.youtube.com/playlist?list=OLAK5uy_knNMkE1VHcJIHuL5nDBtAQmofj690rR7E

 

Líbí se mi moc hlavně texty. Třeba i tento kraťoučký text o cestě obyčejné a těžké, očistné a nebeské:

Hudba je trochu smutná, ale jak příhodná ke krajině, k bolavým lesům, k zemřelým stromům, kolem kterých jsme projížděli. Svaté, tiché, dobré stromy.

Zároveň je ta píseň o naději... Cesta vede sněhem, ledem a také nebem. Jsou to cesty nás všech, myslím. Jaká je v té zimě naděje? Ve vnímání obyčejnosti, nebarevnosti, nepatrnosti zimní krásy. Sníh jsou hvězdičky vody, led zase krystalky. A nebe je nad každou cestou. Nebe je tam, kde hřejeme zkřehlé ruce ubožáka. Nebe je naděje.

Z každého pařezu může vzejít nepatrný proutek, jak praví prorok Izajáš... z dálky dopisování zase blízké přátelství. Jako snad i s tebou anebo s paní Ivou F., která tvoří keramiku z hlíny, porcelán z kaolínu. Ručně uplácaný. Sněhobílý a křehký, zimní a v nepatrnosti nedokonalý, proto tak nádherný.

V sobotu se stěhovala Johanka ke Kubíkovi do Brna. Chtělo se mi plakat a zároveň smát, bylo mi smutno a zároveň jsem měla radost, že jsou spolu šťastni.   

Kořeny, proutek, bolest, ztráta, konec..., a přesto nový začátek, proměna lásky. 

Jo, taky čtu. Mám rozečtených pár knih a podle nálady je střídám. Naposled jsem si koupila knihu, formátově malou, skoro nepatrnou jako modlitební knížku v kostelní lavici, výběr textů z Čapkových děl a glosovaný M. C. Putnou Skoro modlitby.

"Ach ne," zamračil se Holeček, "boha nelze vyhledat detektivní cestou."

"Jak tedy?"

"Nijak. Je možno jen čekat, až sekera boží přetne tvé kořeny: tu pochopíš, že stojíš jen divem a navěky utkvíš v údivu a rovnováze." (Boží muka)

 

A co ty, Pavle, tvé jméno znamená "nepatrný", jak to vidíš ty, nepatrný a přece svatý, služebník boží, služebník boha neviditelného? Jak vidíš sebe, svou cestu, cestu sněhem, ledem, nebem? Jak vidíš Boha, jenž stvořil krajinu, stromy, tebe, mě, nás... Jaká je tvá bolest, jak velká je tvá láska? Jaký je tvůj Kristus?  Jaký tvůj advent?

Snad čekals otřes světa: slyš tiché, prosebné zavolání. Snad den, jejž čekáš, nepřijde ani jako svátek. Jen všední den, pondělí života. Nový den.

Nad lesy svítá. (Boží muka)

 

Autor: Jarmila Horáková | pondělí 30.11.2020 21:45 | karma článku: 10,06 | přečteno: 247x
  • Další články autora

Jarmila Horáková

jak kvete červen

Po dlouhé době zase přicházím mezi vás. Chci se podělit o krásné okamžiky měsíce června tak, jak se mi je podařilo nebo nepodařilo vyfotit.

15.6.2023 v 15:07 | Karma: 14,05 | Přečteno: 213x | Diskuse| Osobní

Jarmila Horáková

purpurový plášť archanděla Michaela

Jako purpurový plášť archanděla rozstříhaný na kousky, tak vypadají koniklece vykukující zpoza staré trávy....

24.3.2023 v 14:19 | Karma: 12,10 | Přečteno: 221x | Diskuse| Osobní

Jarmila Horáková

Tati, prosím, nevol Babiše

Toto je můj dopis tátovi, který je spíše modlitbou obecnou. Nebo vlastně i hodně konkrétní.Asi proto mi můj otec odpověděl, ať ho považuji za mrtvého a přerušil poslední trosky kontaktu. Někoho mi to připomíná. Že by A. B.?

9.1.2023 v 14:28 | Karma: 17,14 | Přečteno: 964x | Diskuse| Osobní

Jarmila Horáková

padesátka z jiného světa

Před týdnem jsem oslavila narozeniny. Ač padesáté, cítím se celkem mladě. Ale o to nejde. Uvědomila jsem si, kam patřím a kam ne. Kdo mě má rád takovou jaká jsem a kdo má ...

13.7.2022 v 13:50 | Karma: 14,13 | Přečteno: 606x | Diskuse| Osobní

Jarmila Horáková

každý den korálek

Vždyť bez klidu v srdci nemůže být pokoj kolem nás. Ticho je mé bohatství. Nadechuji ho do sebe jako čerstvý vzduch. A děkuji. Děkuji slunci, mrakům, vzduchu, vodě, ptákům... a posílám požehnání dětem, všem blízkým a světu mír.

22.6.2022 v 13:17 | Karma: 14,89 | Přečteno: 228x | Diskuse| Osobní

Jarmila Horáková

vůně června

Jeden známý, kamarád, se mě zeptal, jak trávím červen... musím stále přemýšlet, čím pro mě tento měsíc je...

13.6.2022 v 15:13 | Karma: 14,90 | Přečteno: 245x | Diskuse| Osobní

Jarmila Horáková

kuljbabky

Když k nám ukrajinská rodina v dubnu přijela, říkal manžel, že je to jeho pomsta Putinovi. Netušili jsme však, jak se do nich zamilujeme.

25.5.2022 v 16:26 | Karma: 26,52 | Přečteno: 684x | Diskuse| Osobní

Jarmila Horáková

babičce do nebe

Za pár dní by babičce Jarmile bylo 94 let. Zemřela v nemocnici na selhání srdce a byla zmatená. Byla dámou, jejíž noblesa se poslední roky řítila do neúprosné náruče úpadku a stáří. Napsala jsem jí dopis na rozloučenou.

25.4.2022 v 14:20 | Karma: 25,51 | Přečteno: 565x | Diskuse| Osobní

Jarmila Horáková

zrcadlení naděje

Fotografie světa okolo mne, kde staré a suché prorůstá novým, mladým, svěžím... přese všechno trápení, přes lidskou bídu je tu opět krása a naděje.

29.3.2022 v 10:05 | Karma: 10,40 | Přečteno: 180x | Diskuse| Osobní

Jarmila Horáková

narozeniny

Co napsat do perexu? Nevím, prostě se vyrovnávám se zprávami o utrpení a bolesti ukrajinských matek, otců a jejich dětí.

10.3.2022 v 15:45 | Karma: 11,83 | Přečteno: 215x | Diskuse| Osobní

Jarmila Horáková

šlápnu do pedálů

Válečné zpravodajství, zprávy o lidech z Ukrajiny, jsou jako třísky pod nehty. Musím na ně stále myslet. A sama sebe se ptám, jak by bylo mně?

27.2.2022 v 13:56 | Karma: 7,97 | Přečteno: 186x | Diskuse| Osobní

Jarmila Horáková

Karel Čapek: Svíčička

Aspoň jedinkrát do roka nebudiž opomenuto zapálit v novinách sloupeček milému Pánubohu. A tedy sláva na výsostech Bohu.

24.2.2022 v 18:20 | Karma: 8,06 | Přečteno: 187x | Diskuse| Osobní

Jarmila Horáková

mír pro Putina

Trochu jiný úhel pohledu na současnou znepokojivou politickou situaci kolem Ukrajiny, pana Putina atd.

22.2.2022 v 11:42 | Karma: 13,11 | Přečteno: 727x | Diskuse| Osobní

Jarmila Horáková

o tulipánech

Dostala jsem kytici tulipánů k svátku. Od maminky. Bělostná poupata s růžovým nádechem. Jako plet Sněhurky, když ji políbil princ.

17.2.2022 v 19:08 | Karma: 12,86 | Přečteno: 222x | Diskuse| Osobní

Jarmila Horáková

egofree blog

Tento blog se skládá z pár fotografií a úryvku z příjemné knížky Martina Kepky Radostné bezdomovectví Krlíčka a jeho přátel. Termín "egofree" pochází od mystika Eduarda Tomáše.

23.1.2022 v 17:45 | Karma: 13,17 | Přečteno: 198x | Diskuse| Osobní

Jarmila Horáková

svítá nám naděje - foto

Mám pocit, že je pro mě každé ráno, kdy nemusím spěchat, ideální. Kolem sedmé vzbudím manžela, aby šel do práce a sama si pak užívám postelové pohody...

23.11.2021 v 12:19 | Karma: 11,44 | Přečteno: 268x | Diskuse| Osobní

Jarmila Horáková

očkování a pokora

Ráda poslouchám Duši K, rozhovory s MUDr. Janem Vojáčkem a všech si vážím. Vážím si i mých kamarádek, které se očkovat nenechaly.

22.11.2021 v 15:59 | Karma: 21,93 | Přečteno: 704x | Diskuse| Osobní

Jarmila Horáková

O smutných očích pana Jaroslava

Potkali jsme se jedno večerní úterý na očkování v nemocnici. Známe se už několik let, známý našich známých. Vykáme si.

16.11.2021 v 18:02 | Karma: 21,20 | Přečteno: 650x | Diskuse| Osobní

Jarmila Horáková

když vítr na struny hraje

Vítr mě nikdy nepřestane fascinovat... Tento blog je o větru do větru, o vnitřních strunách, asi spíše těch ženských. Zkrátka: fotografie větru ve strunách duše stromů, ve větvích, v trávě... za zpěvu ženy Lenky Dusilové.

1.11.2021 v 11:37 | Karma: 8,23 | Přečteno: 175x | Diskuse| Ostatní

Jarmila Horáková

Magorovo podzimní požehnání

Miluji podzimní svítání, úsvit v oparu, kdy je slunce zastřené jakoby hebkostí andělských perutí, kdy je milosrdné už světlo rozprášeno v milion částic v milosrdné ještě tmě.

23.10.2021 v 18:51 | Karma: 16,30 | Přečteno: 282x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 1119
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 414x
mám ráda staré stromy, jabloně, višně, ptačí klábosení,

mám ráda květiny, čerstvé i uschlé, stolistou růži, ladoňky, třezalku, mateřídoušku, louku plnou bodláků a rdesna,

všechny čtyři období, proměny,

mám ráda les a potoky v něm...

Ale také jsem vystudovala teologii, baví mě kromě výtvarničení, fotografování a zahradničení, filosofie, psychologie, religionistika...

 

https://www.sdb.cz/podporte-nas/#financne