O balkonech a lidech

Ráda se z oken kuchyně dívám na balkony protějšího domu přes ulici. Dům má po zateplení fasády nevzhlednou, pruhovanou červeno-šedou barvu a chladně hranaté, na bocích zkosené balkóny. 

Teď v létě balkony ožívají jako malá jeviště.

I když navenek jeden jako druhý, přece jsou každý v něčem jiný. 

Každý balkón vyjadřuje duši nejenom architekta, ale i konkrétního majitele.

Pár jich nejeví známky života, natož fantazie. Ať je léto nebo zima, mlčí stále stejně, netečně.
Nevlaje na nich ani prádlo, nezelenají se bylinky, nečervenají rajčata,nekvetou muškáty. Balkonová okna jsou neproniknutelně zahalena hustou záclonou, k večeru neprodyšnou žaluzií.

Další balkony slouží majitelům jen k uskladnění čehosi, či k pověšení prádla. No, nejen k tomu. 
Třeba na ten balkon vpravo nahoře chodí věšet prádlo trochu starší, úplně nahatá paní. K pobavení mého manžela, nejenom.

Fajn jsou ty balkóny, kam si jdou lidé vypít kafe, zakouřit. Těch už je víc. O majitelích to podle mě vypovídá, že jsou komunikativní a ne upjatí.
Kouření je příležitost k seznámení, popovídání. Soudě podle mého manžela, který utužuje dobré vztahy s kolegy kuřáky rovněž na balkonku v práci. Bohužel si musí tzv. píchnout, protože kouření nespadá do pracovní náplně.

Úplně nejvíce se mi však líbí ten balkon se zeleno-bílou markízou, s dřevěným stolečkem, židličkami, truhlíky, truhlíčky, květináči a hrníčky s květinami a bylinkami. Majitelé mají psíka a mávají z balkonu vnoučatům. Otevřenými dveřmi nebo večer po rozsvícení jsou vidět tři obrazy od Hajného. Vedlejším oknem s krátkou háčkovanou záclonkou pak útulná kuchyňka.

Náš dům na balkony teprve čeká. Všechno už je změřeno, spočítáno, orazítkováno. A jak bude vypadat ten náš vysněný balkon? Doufám, že hodně komunikativně, pohodově.