Pomalu a jemně

Život se prý zrychluje. Dokonce tak, že lidé nezvládají, nestíhají vypnout, relaxovat, v klidu se najíst, popovídat si, v klidu večer usnout.

Dnes je to tři měsíce po operaci.

Jako kdybych znovu budovala své tělo. Pomalu, jemně, citlivě. V klidu dýchám do břicha.

Prociťuji tělo, bolí to.

Na bolest musím jemně, klidem ji uvolnit. Pomalu protahuji ruce, nohy.

Chtěla bych se uvnitř upevnit. Být útočištěm a oporou.

Ráda dávám do vody bylinky, i květy růží. Růže působí velmi jemně. I voda napuštěná z kohoutku si musí po té škaredé cestě, plné stresu, tlaku a tmy, odpočinout. 

Do kuchyně svítí horké slunce.

Johanka s Kubíkem odcestovali do KH.

Mikeš si připravuje akvárium a teď se dívá na Kobru 11. Někdy se dívám s ním. Manžel se musí zdržet v práci, pak jedeme na poštu a do vedlejší vesnice domluvit oslavu. 

V ložnici se větrají peřiny. Michal si skočí přes ulici na chlazené, já dopiji sklenku ryzlinku od Kuby.

A pak si pustím Jarousskyho a v duchu budu zpívat s ním.