Ticho, hluboký klid nebe nade mnou, modravý horizont a siluety stromů...
V tichu jsme jiní, vše je jiné.
Proč mám v hlavě stále rámus?
Jdu po cestě a nevnímám ji...
Tak snad ztichnu alespoň teď
řeknu si: roztáhni křídla a leť
cestou pod katedrálou stromů
dojdeš k sobě domů...
Všechny fotografie toho blogu jsou staré pár hodin a většinou jsou manuálně nastavené (stále se učím) a většinou pochází ze Starého dvoru. To je místo nad Žďárem n. S. Souvisí s rodem Kinských a chovem koní.
http://stary.dvur.sweb.cz/chov.htm
Je odtud výhled na bývalý klášter, později zámek, s bazilikou a na Santiniho Zelenou horu.
Takže samá "silná" místa.
A cesta prastará a silné stromy podél ní.
Nádhera.
Na závěr přikládám fotografii hvězdy s odleskem slunce na střeše kaple kostela Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Když zapadá slunce, člověk potřebuje útulno a teplo. A takové paprsky slunce jsou.
Všechny důležité věci jsou v podstatě tiché.
Přeji vám krásně tichý adventní čas.