Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Užij si to

2. 07. 2017 12:34:51
Je neděle ráno. Noc byla šílená, nebylo mi dobře. S dcerou, která se mi věnovala, máme v hlavě jak po výbuchu, vymeteno. Rozlámaná přemýšlím pro co dnes žít.

Protože je dobré dát životu smysl, který si musím určit každý den. Co budu dělat, čím si udělám radost, co mě baví a těší, naplňuje.

Když se plácám od ničeho k ničemu pod hrozbou toho, kdy mně bude zle, neudělám nic a je mi zle.

Ten smysl si musím dát sama a stát si za ním, nenechat se zdeptat z poznámek, že bych se měla věnovat úklidu, že po malování a tvoření, zrovna tak po pečení a vaření, které mě baví, nechávám binec, který si po sobě nikdy neuklidím...

A když mi bylo dobře,tak jsem sklidila kritiku, že jsem až moc živá, a tudíž zase udělám nepořádek.

Už se nechci nechat zdeptat těmi lživými soudy, už jim nikdy nechci věřit, protože to mě dostalo dolů.

Můj život je můj!

..

A tak sedím na zemi opřená o postel, protože se mi hroutí záda, a poslouchám zase další Hostinu o zdraví a nemoci.

Dcera mi přinesla dáreček k narozeninám od mé milé švagrové, s kterou se včera viděla. Z dárkové tašky vytáhne... zvoneček s nápisem 45 Užij si to.

Obvykle tyto artefakty nemusím, ale dnes jsem dojatá. Jednak protože vím, že švagrová mě má ráda, já ji také. A pro ten nápis Užij si to. Souhrou okolností o tom hovořili právě na té Hostině. Člověk, i vážně nemocný, si má všímat života, má se otevřít životu. To je důležité, radostné a hojivé.

Ožívám.

Najednou se to ve mně propojuje. To, co si přeji, podpořeno tím, co slyším a vidím - čtu. Záda se napřimují a já se nadechuji.

Ač je venku tíživé dusno, život tu stále proudí. Jsme surfaři na neviditelných vlnách života.

:-)

Omlouvám se, ale už musím končit s psaním blogu. Mám totiž dnes moc práce:

- pokračovat v šití rifllové tašky pro syna

- projít si látky a krajky a knoflíky po babičce, vymyslet nějaký model tašky pro dceru a pustit se do šití

- udělat si útulno

- nedělat si nic z nezdarů

- uhájit si své teritorium

- jít ven

- další drobnosti

Hlavně se nebát potíží.

I vy se mějte moc hezky a udělejte si radost. Užijte si to!

Cililink!

Autor: Jarmila Horáková | neděle 2.7.2017 12:34 | karma článku: 18.63 | přečteno: 563x

Další články blogera

Jarmila Horáková

Babí den

... Žloutne listí, schne tráva a všude leží rozházené krajky pavučinek. Je krásný den babího léta...

18.9.2017 v 16:14 | Karma článku: 10.84 | Přečteno: 201 | Diskuse

Jarmila Horáková

Tisíce krás - fOtOblog

Fotografie z nejednoho krásného rána, zachycené okamžiky, z kterých, doufám, bude zřejmý můj vztah k místu i času.

1.9.2017 v 22:01 | Karma článku: 12.92 | Přečteno: 204 | Diskuse

Jarmila Horáková

Kde je Nazdařbůh

"Víte co?" nadchla se dcera, "projedeme se jen tak... nazdařbůh... já vás budu navigovat"............

31.8.2017 v 10:12 | Karma článku: 11.55 | Přečteno: 298 | Diskuse

Jarmila Horáková

Pohled do nebe

Vypni všechny přednášky na internetu, zavři všechny články o zdraví a nemocech, zapomeň to, co ses učila, neposlouchej rady

31.8.2017 v 5:48 | Karma článku: 10.28 | Přečteno: 163 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Pomáhat a chránit

Kromě politiků jsou častým terčem lidové slovesné tvořivosti také policisté, a proto je v naší soutěži o hledání přiléhavého synonyma nemůžeme opominout.

23.9.2017 v 19:39 | Karma článku: 9.90 | Přečteno: 513 | Diskuse

Ivana Pavlisková

Náhradník

Mnozí to znáte. Někdo nemůže absolvovat nějaký program, který nejde zrušit, je zaplacený a je škoda ho nechat propadnout. Někdy to přímo kápne do noty a je z toho fajn „výlet“. A někdy? Škoda mluvit.

23.9.2017 v 18:48 | Karma článku: 13.29 | Přečteno: 298 | Diskuse

Jana Slaninová

Vůně drožďové pomazánky

Babička byla receptový experimentátor. Vždycky když dostala nový recept, šoupla si brýle na dálku na čelo, nasadila čtecí brýle a polohlasně luštila obsah. Takhle objevila třeba patizony.

23.9.2017 v 17:44 | Karma článku: 20.17 | Přečteno: 533 | Diskuse

Martin Mařák

Listy z Umwurfu

Umwurf si musíš najít sám, neboť k němu nevede žádná značená cesta, je prostě schovaný někde v hlubinách, či výšinách hor, uprostřed lesů, kde tě nebudou otravovat zástupy turistů a podobně.

23.9.2017 v 16:00 | Karma článku: 7.93 | Přečteno: 168 | Diskuse

Robert Brinda

Noční můra houbařů.

Kategorizuji houbaře: Takyhoubař - houbař - pan houbař - mykolog. Pan houbař by měl znát aspoň deset hub jedovatých a nejméně dvacet jedlých. Protože to splňuji, považuji se za pana houbaře. Občs mi ale zvědavost nedá a hledám:

23.9.2017 v 14:15 | Karma článku: 10.08 | Přečteno: 564 | Diskuse
Počet článků 1001 Celková karma 13.09 Průměrná čtenost 408

Jabloň a já. 

Přemýšlím o ní.

A o životě.

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.