Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Květnová pouť - fOtOblog

1. 06. 2017 3:17:43
Co člověk, to pouť. Atrakce nebo cesta? Jak člověk pozná, kam jít? Na májový fotoblog mi zbývá už jen pár minut.

Dlouho jsem se neozvala.

Nějak to nešlo.

To, co mě trápí, je nesdělitelné. A to, z čeho se raduji, stále stejné.

Stále mám ráda cesty. Oblé, vyšlapané, stoupající, klesající, mizící za horizontem.

Jela jsem či šla kolem nich, sama jsem součástí jiné.

Potkáváme se a zase ztrácíme.

Zraňujeme a jsme zraňováni.

Utíkáme a schováváme se.

Otevíráme a zavíráme.

Chybujeme.

Jsme lidé a jdeme.

Cesta nás proměňuje.

To jsou cesty májové.

Šťastný návrat ze všech cest, přeji všem.

Ale kam dojdeme?

Kam se vrátíme?

Kéž by domů.

Ani nevím odkud jsou všechny ty cesty, které jsem fotila.

Okolo Jimramova, Nového Města na Moravě, Bohdalce, Herálce.

Z poutního kostela sv. Jana Nepomuckého, kterého svátek připomíná druhá největší pouť ve Žďáru n. S.

Posledních pár snímků patří k naučné stezce o cisterciácích a klášteru rovněž ve Žďáru n. S.

Není svatojánská pouť jako svatojánská pouť.

Pouť má i jiný význam. Atrakce, adrenalinové zážitky.

Jakoby nám nestačilo dobrodružství cesty.

Ale proč ne... ? Jednou za čas.

Střílí někdo ještě na špejli s růží pro svou milou?

Vnitřní obrazy člověka jsou rozmanité. Jedním z nich je i chrám. Chrám ticha, světla, setkání, pochopení. Nemoc a trápení jsou cestou k uzdravení.

Skutečná pouť se dotýká srdce. Přináší bolest, naději a klid. Je ztišení, zvnitřnění. A také všude s námi jde i náš stín. Ale v každém člověku je vždy přítomné i světlo-Život. To je pro mě nadějí, jinak bych se zbláznila. Učím se nebojovat. Uvolnit se a nechat věci plynout. Nebojovat... Nebojsové nebojují. Bojuje ten, kdo se bojí.

Kdo důvěřuje, přijímá lásku, klid a mír. Kdo důvěřuje, i když je sám, není opuštěn. Je tu síla, která v nás vždy nějakou formou ožije.

Za trochou lásky šla bych světa kraj...

Kde se rodí láska?

Přece v nás.

Na svých poutích zanecháváme stopy.

Lépe pro nás, když svědčí o tvoření. Co po nás zůstane... ?

Autor: Jarmila Kamenáčová | čtvrtek 1.6.2017 3:17 | karma článku: 14.46 | přečteno: 193x

Další články blogera

Jarmila Kamenáčová

fOtOblog nejen o oknech

Fotografie z brněnských ulic, kde mě zaujaly různé odrazy v oknech, vitrínách - to převážně, ale i jiné fotografie.

20.7.2017 v 15:32 | Karma článku: 12.14 | Přečteno: 218 | Diskuse

Jarmila Kamenáčová

Kolikrát

Kolikrát se člověk musí nadechnout, než získá zpět své sebevědomí. Než načerpá sílu. Najde ji v sobě...?

17.7.2017 v 10:36 | Karma článku: 12.76 | Přečteno: 303 | Diskuse

Jarmila Kamenáčová

Ráno v lese - fOtOblog

Fotografie z lesa brzy ráno, chvíli po svítání, kdy už slunce teple a měkce a s novou energií svítilo.

16.7.2017 v 18:03 | Karma článku: 18.37 | Přečteno: 309 | Diskuse

Jarmila Kamenáčová

fOtOblog Vandrovali hudci

Fotografie a koláže s portréty a autoportrétem jako doprovod k písni Vandrovali hudci, kterou máme u nás v oblibě.

8.7.2017 v 10:18 | Karma článku: 14.61 | Přečteno: 284 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Jan Pražák

Chesterská katedrála

Na anglické poměry panoval nezvykle žhavý den. Vedrem zmožený poutník nutně potřeboval alespoň na chvilku spočinout na nějakém klidném místě. Nohy ho zanesly před bránu chesterské katedrály.

23.7.2017 v 9:47 | Karma článku: 17.14 | Přečteno: 258 | Diskuse

Jiří Stratil

Ze dvou stran

Z té první: Ty architekte, nenechej se ničím a nikým spoutávat, neposlouchej nikoho, rozviň svou vlastní fantazii, odliš se od všech ostatních, buď jiný a skvělý. Jen tak budeš vítězit!

23.7.2017 v 9:27 | Karma článku: 4.50 | Přečteno: 124 | Diskuse

Jiří Stratil

Dělám jako jiní

To jsem rád, ale myslím si, že i trošku jinak. Architektura je jedním z nejstarších oborů lidské činnosti a tudíž i jedním z oborů nejprobádanějších.

22.7.2017 v 10:45 | Karma článku: 6.63 | Přečteno: 194 | Diskuse

Jan Pražák

Počkej, dvounožče, my ti to pěkně spočítáme

„Ségro, viděla jsi ty fotky, které si tady náš dvounožec zapomněl? Vždycky nám tvrdí, že když nás tu ráno nechává samotné, tak jde pracovat. Jenže z těch obrázků je jasné, že se jde bavit s jinými kočkami. To mu teda nedaruju.“

21.7.2017 v 20:12 | Karma článku: 21.94 | Přečteno: 429 | Diskuse

Milan Slanina

Pozvěte svoji ženu v pátek na večeři ...

minimálně proto, že jí to zlepší náladu po týdnu chození do práce, kam chodí každé ráno s energií a vrací se bez ní. Pozvěte svoji ženu na večeři. Minimálně i proto, že si tam objedná, co bude chtít a nebude to muset vařit.

21.7.2017 v 18:30 | Karma článku: 8.85 | Přečteno: 417 | Diskuse
Počet článků 987 Celková karma 14.79 Průměrná čtenost 408

Jabloň a já. 

Přemýšlím o ní.

A o životě.

 

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.