Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo se toulá po hvězdách

20. 03. 2017 6:33:29
Kdo tulákem po hvězdách? Jack London o tom píše, Radůza, A. Brichta... Pavel Zajíček... ti všichni o tom zpívají. Kdo je tulákem po hvězdách?

Člověk a hvězdy odpradávna patřili k sobě.

Místo televize, internetu, globalizace svítily do lidských životů hvězdy.

Kdy jsem je viděla naposledy?

Vlastně to není ani tak dávno, jak jsem si myslela. Vraceli jsme se z pozdní návštěvy a neodbočili k našemu domu, ale zajeli na kopec na Zelenou horu. Vypadala v té tmě majestátně, až mysteriózně. Na špičce kostela byla napíchnutá nebeská, tisíckrát hluboká klenba. Mrzlo až praštilo a hvězdy jiskřily. Zážitek, který se mě dotkl.

Proč člověk vzhlíží ke hvězdám?

Možná jsou hvězdy v každé lidské duši jako obraz touhy povznést se z prachu své bídy. Je v tom i trochu smutku... jako možná v každé touze.

Hvězdy jako by byly i zpovědníky, pečlivě střežící tajemství.

Když uléhám ke spánku, rovnám si tělo. Nějak se vyrovnávám i s tím, že také dávám rány.

Jak zpívá Radůza:

Vidím mnohé své schrány
mnohé své ruce od krve
vidím se dávat a sklízet rány
zabít a zemřít poprvé
vidím znovu se rodit
řadit činy ke svým snům
hory slézat, řeky brodit
oblékat peří
Fénixů

"Očišťovat!" volá tulák Pavla Zajíčka.

Ležím, uvolňuji se, představuji si sama sebe v divočině zahrady mezi lesem, loukou a polem, na samotě, kde vyzní směšně každá stylizace a najednou se nade mnou otvírá noční nebe. Objímám v duchu své dvě děti, s kterými jsme venku tu a tam spaly. Protíná se ve mně vertikála propojení se světem nade mnou s horizontálou propojení světů, dvou entit, dcery a syna, vedle mě.

Nořím se do hvězd. Ve hvězdách souzní krásné ticho. To ticho je čisté.

Do ticha odcházel ten tulák po hvězdách. Do ticha zašeptal: "Milovat!"

Ptám se sebe sama: Co vlastně potřebuji ke štěstí? Boty? Rifle? Fotoaparát? Střechu nad hlavou? Auto? Peníze? Lidi? Zdraví? Jistě toto vše přináší nějaký pocit spokojenosti. Ale mě by jen tohle nenaplňovalo. Musím se srovnat pod nebeskou klenbou a pod pažemi dětí. Jejich láska, stejně tak i světlo hvězd, to, co z rozzářené oblohy vnímám, jsou tiché a skutečné. Milovat je má odpověď na to, co tu je, co jsem dostala.

Ležím v posteli, je hluboká noc. V té noci se nade mnou otevírá střecha a představa vesmíru. Vesmír se vlastně otvírá ve mně.

Povznáší mě nad tělo, nad rány, které dávám, které dostávám. Jsem šťastná. Proč?

Kdo tulákem po hvězdách, na nic se netáže.

Autor: Jarmila Kamenáčová | pondělí 20.3.2017 6:33 | karma článku: 10.83 | přečteno: 200x

Další články blogera

Jarmila Kamenáčová

Motýl a květina - fOtOblog

Krása mluví tiše, spíše mlčí, jen je. Zase jsem měla štěstí pobýt den na zahradě. A tak jsem se radovala z té krásy kolem.

2.5.2017 v 15:31 | Karma článku: 12.04 | Přečteno: 200 | Diskuse

Jarmila Kamenáčová

Je mi tu dobře - fOtOblog

Shodou okolností začínám jezdit více na naši prastarou chalupu, starý kamenný dům, uprostřed divoké přírody.

24.4.2017 v 7:20 | Karma článku: 16.97 | Přečteno: 350 | Diskuse

Jarmila Kamenáčová

fOtOblog o stéblech a větvích

Vzhůru ke hvězdám, k nebi, k rozhledu a k rozletu pro pozemské tvory přes propletence stébel a větví... :-)

17.4.2017 v 16:18 | Karma článku: 13.18 | Přečteno: 200 | Diskuse

Jarmila Kamenáčová

Na zahradě

Panta rhei, vše plyne, nevrátíš se zpět do stejné řeky. I zahrada je každý den jiná. A snad se dá říci, že i člověk vstupuje do zahrady pokaždé trochu jiný.

12.4.2017 v 17:07 | Karma článku: 14.72 | Přečteno: 321 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Patrik Juda

Otevřená srdce upchlíkům ve Francii aneb peklo pro ženy v "citlivých čtvrtích" Paříže

Hrobaři Evropy i pomocí agitky s muslimy na létajícím koberci chtějí otevírat srdce Evropanů migrantům a přerozdělovat migrantské hordy i mezi naší "rasistickou temnou lůzu". V Paříži mezitím pořádá jiná temná lůza hony na ženy..

22.5.2017 v 16:44 | Karma článku: 38.27 | Přečteno: 1361 | Diskuse

Vlastík Fürst

Strach, který zabíjí

Už jste se někdy skutečně báli? Ne, teď nemyslím na strach vyvolaný hororem nebo tím, že vás někdo pořádně vylekal. Mám na mysli situaci, kdy cítíte, že vám jde o zdraví nebo dokonce život.

22.5.2017 v 15:25 | Karma článku: 11.09 | Přečteno: 200 | Diskuse

Jan Jílek

Bydlím s tebou, ale nejsem tu doma

Ukázka z připravované knihy---- Život oběma plynul poklidně, skoro bez mráčku. Učili se spolu žít, což nebylo ani pro jednoho jednoduché. Ale měli dobrou vůli a učili se nejen se milovat, ale i snášet se.

22.5.2017 v 14:08 | Karma článku: 10.75 | Přečteno: 557 | Diskuse

Jan Holát

Jsem úspěšný ?

Slovo úspěch je jako zaklínadlo dnešní doby. Záleží jenom na tom, jak má kdo nastavený žebříček hodnot a ten je vždy tak originální, jak moc originální je jeho majitel.

21.5.2017 v 19:47 | Karma článku: 8.47 | Přečteno: 196 | Diskuse

Jan Jílek

Láska a stárnoucí mladík

Začal jsem si jen tak pro radost ze psaní, z tvoření psát knihu. Nic složitého, nic dramatického. Dalo by se říci, obyčejný příběh jedné lásky.

21.5.2017 v 10:52 | Karma článku: 12.43 | Přečteno: 407 | Diskuse
Počet článků 972 Celková karma 13.19 Průměrná čtenost 407

Jabloň a já. 

Přemýšlím o ní.

A o životě.

 

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.