Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo se toulá po hvězdách

20. 03. 2017 6:33:29
Kdo tulákem po hvězdách? Jack London o tom píše, Radůza, A. Brichta... Pavel Zajíček... ti všichni o tom zpívají. Kdo je tulákem po hvězdách?

Člověk a hvězdy odpradávna patřili k sobě.

Místo televize, internetu, globalizace svítily do lidských životů hvězdy.

Kdy jsem je viděla naposledy?

Vlastně to není ani tak dávno, jak jsem si myslela. Vraceli jsme se z pozdní návštěvy a neodbočili k našemu domu, ale zajeli na kopec na Zelenou horu. Vypadala v té tmě majestátně, až mysteriózně. Na špičce kostela byla napíchnutá nebeská, tisíckrát hluboká klenba. Mrzlo až praštilo a hvězdy jiskřily. Zážitek, který se mě dotkl.

Proč člověk vzhlíží ke hvězdám?

Možná jsou hvězdy v každé lidské duši jako obraz touhy povznést se z prachu své bídy. Je v tom i trochu smutku... jako možná v každé touze.

Hvězdy jako by byly i zpovědníky, pečlivě střežící tajemství.

Když uléhám ke spánku, rovnám si tělo. Nějak se vyrovnávám i s tím, že také dávám rány.

Jak zpívá Radůza:

Vidím mnohé své schrány
mnohé své ruce od krve
vidím se dávat a sklízet rány
zabít a zemřít poprvé
vidím znovu se rodit
řadit činy ke svým snům
hory slézat, řeky brodit
oblékat peří
Fénixů

"Očišťovat!" volá tulák Pavla Zajíčka.

Ležím, uvolňuji se, představuji si sama sebe v divočině zahrady mezi lesem, loukou a polem, na samotě, kde vyzní směšně každá stylizace a najednou se nade mnou otvírá noční nebe. Objímám v duchu své dvě děti, s kterými jsme venku tu a tam spaly. Protíná se ve mně vertikála propojení se světem nade mnou s horizontálou propojení světů, dvou entit, dcery a syna, vedle mě.

Nořím se do hvězd. Ve hvězdách souzní krásné ticho. To ticho je čisté.

Do ticha odcházel ten tulák po hvězdách. Do ticha zašeptal: "Milovat!"

Ptám se sebe sama: Co vlastně potřebuji ke štěstí? Boty? Rifle? Fotoaparát? Střechu nad hlavou? Auto? Peníze? Lidi? Zdraví? Jistě toto vše přináší nějaký pocit spokojenosti. Ale mě by jen tohle nenaplňovalo. Musím se srovnat pod nebeskou klenbou a pod pažemi dětí. Jejich láska, stejně tak i světlo hvězd, to, co z rozzářené oblohy vnímám, jsou tiché a skutečné. Milovat je má odpověď na to, co tu je, co jsem dostala.

Ležím v posteli, je hluboká noc. V té noci se nade mnou otevírá střecha a představa vesmíru. Vesmír se vlastně otvírá ve mně.

Povznáší mě nad tělo, nad rány, které dávám, které dostávám. Jsem šťastná. Proč?

Kdo tulákem po hvězdách, na nic se netáže.

Autor: Jarmila Kamenáčová | pondělí 20.3.2017 6:33 | karma článku: 10.84 | přečteno: 204x

Další články blogera

Jarmila Kamenáčová

Čtyři ženské na chalupě

Není nad pohodu. Když vás nikdo tzv. neprudí. Kdy můžete být sama sebou a to navzdory reklamě bez masek líčidel, ale i bez všech "nutností", kterým podléháme a přitom nás tísní, bez korzetu stresu.

24.6.2017 v 16:40 | Karma článku: 14.86 | Přečteno: 533 | Diskuse

Jarmila Kamenáčová

Život nám vychází vstříc

Co je důležitější: život nebo zdraví? Má pro nemocného člověka smysl žít? Čemu snadněji věříme? Že jsou nemoc a jiná trápení zoufalstvím nebo že jsou cestou k plnému životu?

21.6.2017 v 9:30 | Karma článku: 10.75 | Přečteno: 248 | Diskuse

Jarmila Kamenáčová

Stínohry červnové - fOtOblog

Jedno z nejkrásnějších sluncí je červnové. Letos prožívám velkou krásu měsíce června, až neskutečnou. Červnové večery kreslí teplými barvami a lemují zlatem vše, co se koupe v paprscích. Večer se vše zklidní.

16.6.2017 v 11:32 | Karma článku: 13.52 | Přečteno: 213 | Diskuse

Jarmila Kamenáčová

Květnová pouť - fOtOblog

Co člověk, to pouť. Atrakce nebo cesta? Jak člověk pozná, kam jít? Na májový fotoblog mi zbývá už jen pár minut.

1.6.2017 v 3:17 | Karma článku: 14.41 | Přečteno: 185 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Iva Marková

Povodeň dvacetiletá

7. července to bude dvacet let ode dne, kdy náš kraj u Tiché Orlice zažil povodeň, jakou do té doby nikdo neviděl. Tehdy byl zatopen i dům mých rodičů, a tehdy také vzniklo těchto pár poznámek:

26.6.2017 v 21:01 | Karma článku: 6.68 | Přečteno: 147 | Diskuse

Pavel Skramlík

Hodina od Prahy a kafkovské téma

Netušil jsem, jak snadno a zdařile může člověk udělat dobrý krok k velké a pozitivní životní změně. Po 48 letech života v Praze jsem se přestěhoval do jednoho nevelkého/nemalého města na severu Čech. Donutilo mne to přemýšlet.

26.6.2017 v 8:30 | Karma článku: 13.44 | Přečteno: 256 | Diskuse

Lucie Amálie Sulovská

Slunce svítilo i v noci (II.)

(Povídka) Římské letiště přivítalo kardinála Bangouru každodenním shonem. Tentokrát to ale pro něj neměl být jen obyčejný let do vzdálené destinace. Po patnácti letech v Římě se na příkaz papeže vracel domů, do Afriky.

26.6.2017 v 5:45 | Karma článku: 13.81 | Přečteno: 384 | Diskuse

Veronika Fojtíková

Postup vpřed

Ano, chci psát. Ano, mé články se čtou. Ano, umím být i vtipná. Ano, mám snahu postupovat vpřed. Chci na sobě pracovat a chci postupovat dál.

26.6.2017 v 5:00 | Karma článku: 4.30 | Přečteno: 76 | Diskuse

Katarína Lorenčíková

Voila!!!

Občas pozorujem svet okolo mňa menej.. občas viac.. obcas nechápem, ako sa to všetko synchronizuje.. toto je príbeh o Veronike a o mojej ceste...

25.6.2017 v 22:14 | Karma článku: 4.83 | Přečteno: 116 | Diskuse
Počet článků 976 Celková karma 14.06 Průměrná čtenost 408

Jabloň a já. 

Přemýšlím o ní.

A o životě.

 

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.