Uzdravování bolí
O dnešní době se mluví jako o neuchopitelné. Nebo tekuté (Bauman). Neuchopitelnost, disharmonie, neklid, nejistota... nás mohou frustrovat a tak se také projeví jako onemocnění. Nemoc vyvolá další zmatek.Kde má člověk hledat pomoc, jistotu, klid? Kde a čeho se chytnout?
Bolí tě záda, nohy, hlava? Vezmi si prášek... uleví se ti.
Nemůžeš se hýbat? Lupni do sebe pilulku.
Nic tím ale neřešíš.
Prášky mi poskytnou jen dočasnou úlevu, když pominu dlouhý seznam vedlejších účinků. Viditelného a trvalejšího zlepšení zdravotního stavu nastalo vždy až po nějakém vnitřním prožitku, pochopení, rozhodnutí. Jsou to drobné krůčky, ale už jich tu pár bylo.
Nemoc odkrývá naši identitu. Může nám dodat nečekanou vnitřní sílu.
*
Hledám stabilitu, čeho bych se držela. Chodívám na dvorek, kde roste jilm. Nádherný strom. V duchu ho pozdravím, pak k němu dojdu a dotýkám se ho dlaněmi. V zimě, když je bez listí, vidím skrze větvoví plejády hvězd vystupující z hloubi vesmíru. Jsem si jistá, že stromy ví, čeho jsou součástí. Vnímají tep Země (Schumannova frekvence) a propojují ji svými kořeny, kmenem a větvemi se světy nad námi.
Jsem stvoření zrovna jako ten strom. Dýcháme jeden vzduch. Čím více to vím, tím pevnější jsem.
Relaxace, vědomí sama sebe v prostoru, v prostoru, který je přátelský, léčí sebevědomí. Jsem sama v sobě, v klidu a přijetí.
*
Ležím na zádech.
Nadechuji se od pasu k hlavě, dech vedu po páteři. Při pozvolném výdechu uvolňuji svalové napětí, hlavně šíje a ramenou. Jakousi zkouškou uvolnění je lehčí tělo, pohyblivost a to, že se usměji. Úsměv je spojen s klidem, radostí a bezstarostností.
Podle kraniosakrální terapie pulsuje v páteřním kanálu mozkomíšní mok a jeho pulsace je nadřazena srdečnímu tepu.Vztah mozek - srdce je pro zdraví podstatný. Negativní emoční naladění, potlačované emoce... mají dopad na naše tělesné funkce.
Vědomé dýchání je krok k uvolnění bloků nejen v hlavě(psychice), ale i v páteři. Vsadila bych se, že jak psychika, tak i páteř stojí v pozadí mnoha nemocí. Napětí, stres, neklid si neuvědomujeme. Nejsme totiž vědomě přítomní, nevnímáme se.
Nejtěžší je vidět. Prokouknout sebe. Proto potřebuji zklidnit se. Klid mi dodá pevnost.
K tomu je třeba zastavit se. Nebo se stane, že jsme zastaveni.
Tak chápu i svou nemoc. Byla jsem zastavena. Nemoc není trest a neměnný stav. Něco mě celé ty roky burcovalo k hledání uzdravení, i když prvně jsem si prošla pesimistickými fázemi. Obviňováním. Nesmířením. Kde hledat východisko... a co mi vlastně je? Proč mám takové nepříjemné stavy? Co tou nemocí sděluji? Všímejte si mě? Jaký vztah mám k sobě? Nemoc jako nástroj pozornosti, pomsty?Hmmm....
Je toto smyslem života? Je smyslem žít v dysfunkčním vztahu? Proč potřebuji zrovna tyto lidi?
Je třeba rozlousknout, které myšlenky mi způsobují stres, úniky, tíhu, vinu...
Nepokoj, nepřijetí, nepřátelství... jsou myšlenkové konstrukce. Bazální důvěra, pradůvěra, je v nás pošlapána našimi zkušenostmi a interpretacemi. Někdo ji nazývá naivitou a tím ji degraduje.
Mít důvěru ve svůj život se vším, co mě potkává, a odpoutat se od závislosti na lidech a od strachu se odpoutat, a žít svůj život naplno se všemi karamboly, je jedna z nejtěžších cest.
Proto uzdravování může bolet.
Jarmila Horáková
jak kvete červen
Po dlouhé době zase přicházím mezi vás. Chci se podělit o krásné okamžiky měsíce června tak, jak se mi je podařilo nebo nepodařilo vyfotit.
Jarmila Horáková
purpurový plášť archanděla Michaela
Jako purpurový plášť archanděla rozstříhaný na kousky, tak vypadají koniklece vykukující zpoza staré trávy....
Jarmila Horáková
Tati, prosím, nevol Babiše
Toto je můj dopis tátovi, který je spíše modlitbou obecnou. Nebo vlastně i hodně konkrétní.Asi proto mi můj otec odpověděl, ať ho považuji za mrtvého a přerušil poslední trosky kontaktu. Někoho mi to připomíná. Že by A. B.?
Jarmila Horáková
padesátka z jiného světa
Před týdnem jsem oslavila narozeniny. Ač padesáté, cítím se celkem mladě. Ale o to nejde. Uvědomila jsem si, kam patřím a kam ne. Kdo mě má rád takovou jaká jsem a kdo má ...
Jarmila Horáková
každý den korálek
Vždyť bez klidu v srdci nemůže být pokoj kolem nás. Ticho je mé bohatství. Nadechuji ho do sebe jako čerstvý vzduch. A děkuji. Děkuji slunci, mrakům, vzduchu, vodě, ptákům... a posílám požehnání dětem, všem blízkým a světu mír.
Jarmila Horáková
vůně června
Jeden známý, kamarád, se mě zeptal, jak trávím červen... musím stále přemýšlet, čím pro mě tento měsíc je...
Jarmila Horáková
kuljbabky
Když k nám ukrajinská rodina v dubnu přijela, říkal manžel, že je to jeho pomsta Putinovi. Netušili jsme však, jak se do nich zamilujeme.
Jarmila Horáková
babičce do nebe
Za pár dní by babičce Jarmile bylo 94 let. Zemřela v nemocnici na selhání srdce a byla zmatená. Byla dámou, jejíž noblesa se poslední roky řítila do neúprosné náruče úpadku a stáří. Napsala jsem jí dopis na rozloučenou.
Jarmila Horáková
zrcadlení naděje
Fotografie světa okolo mne, kde staré a suché prorůstá novým, mladým, svěžím... přese všechno trápení, přes lidskou bídu je tu opět krása a naděje.
Jarmila Horáková
narozeniny
Co napsat do perexu? Nevím, prostě se vyrovnávám se zprávami o utrpení a bolesti ukrajinských matek, otců a jejich dětí.
Jarmila Horáková
šlápnu do pedálů
Válečné zpravodajství, zprávy o lidech z Ukrajiny, jsou jako třísky pod nehty. Musím na ně stále myslet. A sama sebe se ptám, jak by bylo mně?
Jarmila Horáková
Karel Čapek: Svíčička
Aspoň jedinkrát do roka nebudiž opomenuto zapálit v novinách sloupeček milému Pánubohu. A tedy sláva na výsostech Bohu.
Jarmila Horáková
mír pro Putina
Trochu jiný úhel pohledu na současnou znepokojivou politickou situaci kolem Ukrajiny, pana Putina atd.
Jarmila Horáková
o tulipánech
Dostala jsem kytici tulipánů k svátku. Od maminky. Bělostná poupata s růžovým nádechem. Jako plet Sněhurky, když ji políbil princ.
Jarmila Horáková
egofree blog
Tento blog se skládá z pár fotografií a úryvku z příjemné knížky Martina Kepky Radostné bezdomovectví Krlíčka a jeho přátel. Termín "egofree" pochází od mystika Eduarda Tomáše.
Jarmila Horáková
svítá nám naděje - foto
Mám pocit, že je pro mě každé ráno, kdy nemusím spěchat, ideální. Kolem sedmé vzbudím manžela, aby šel do práce a sama si pak užívám postelové pohody...
Jarmila Horáková
očkování a pokora
Ráda poslouchám Duši K, rozhovory s MUDr. Janem Vojáčkem a všech si vážím. Vážím si i mých kamarádek, které se očkovat nenechaly.
Jarmila Horáková
O smutných očích pana Jaroslava
Potkali jsme se jedno večerní úterý na očkování v nemocnici. Známe se už několik let, známý našich známých. Vykáme si.
Jarmila Horáková
když vítr na struny hraje
Vítr mě nikdy nepřestane fascinovat... Tento blog je o větru do větru, o vnitřních strunách, asi spíše těch ženských. Zkrátka: fotografie větru ve strunách duše stromů, ve větvích, v trávě... za zpěvu ženy Lenky Dusilové.
Jarmila Horáková
Magorovo podzimní požehnání
Miluji podzimní svítání, úsvit v oparu, kdy je slunce zastřené jakoby hebkostí andělských perutí, kdy je milosrdné už světlo rozprášeno v milion částic v milosrdné ještě tmě.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1119
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 414x
mám ráda květiny, čerstvé i uschlé, stolistou růži, ladoňky, třezalku, mateřídoušku, louku plnou bodláků a rdesna,
všechny čtyři období, proměny,
mám ráda les a potoky v něm...
Ale také jsem vystudovala teologii, baví mě kromě výtvarničení, fotografování a zahradničení, filosofie, psychologie, religionistika...
https://www.sdb.cz/podporte-nas/#financne