Klid

Život může být plný krásných chvil, pokud se je naučíme vnímat. Když taková chvíle přijde, zpomalí se čas, a do prostoru se snáší klid...  Škoda, že neumím psát básně.

...

Je pozdní odpoledne. 

Oknem, které jediné zbývá umýt, se dovnitř tiše a jasně tlačí skrze zaschlé kapky špíny z ulice sluneční světlo. Pokračuje přes skleněné vázy na parapetu, sklenici vody na stole, hladí vše, co se mu připlete do cesty a zvýrazňuje vrásky věcí. 

Je tu ticho, ani z ulice není slyšet motory aut, ani křik dětí a ani štěkot psů. Bez napětí a soustředěně si každý děláme svou práci a zároveň posloucháme z archivního záznamu kultivovaný hlas Martina Hilského, překladatele a znalce Shakespeara.

V troubě voní tvarohové šátečky s jablky a ta vůně umocňuje pocit domova a zázemí.

Jsem za tu chvíli hlubšího zklidnění a naplnění pokojem šťastná.

A to je vše. 

Vůbec nic se nestalo. Jen se k nám snesl klid jako kouzlo světla a zpomalil se čas.

Takové chvíle mám ráda. Chvíle, kdy jsme všichni pohromadě a přitom každý sám sebou, kdy jsme spojeni v tichu a přítomnosti. V klidu nadechujeme každý okamžik. 

*

Přeji vám klidný den a s úsměvem k tomu!