Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Pro lásku mých blízkých

Lidé milí, předkládám vám pár úvah o nemoci a rodině. A doufám, že i o dobrém konci. Tento blog je osobnější povahy :-).

Jsme cestovatelé, cestopisci po svém osudu. Možná je tvůrcem našeho osudu pochopení, to jak čteme svůj život. Někdo čte ve svém životě požehnání,  jiný zlořečení.

Člověk někdy trpí jak zvíře, ale zvíře bývá z milosrdenství usmrceno, aby netrpělo. A co člověk? Ten má trpět? Proč?

Protože člověk může doufat, milovat a věřit ve smysl. Protože si může uvědomit to, co mu dříve unikalo. Může se změnit, vyzrát. Jo, je to tak, ale kde k tomu brát sílu? Myslím, že těch pramenů posily je víc. Touha tvořit, starat se o někoho, smířit se, ale nevzdat se. 

Ale možná máte ještě své zdroje.

Je takovým pramenem vnitřní síly Bůh nebo víra v něj? Napadlo mě, jestli nestvořil člověk Boha, protože některé utrpení zdá se být nad lidské síly. Možná, že je pravda někde na hranici mezi stvořením člověka a stvořením Boha. Jedno je odpovědí na druhé. K čemu Bůh, když v něj člověk nevěří? A k čemu lidský život bez víry ve smysl? A v jaký? Tyto a další podobné otázky píší otazníky v mé hlavě.

Mám ráda evangelijní příběhy lidí. Převádím si jejich význam postupně i do svého života. Tyto příběhy jsou terapeutické, žijeme-li je také.

Dnes jsem si znovu vybavila dojemný výjev, jak čtyři lidé spouštějí střechou nosítka s nemocným, nepohyblivým mužem k Ježíšovi a ten, když jim vidí do srdce, říká: Pro víru těch tvých blízkých, vstaň a choď a to lehátko si odnes! Odpouštějí se ti hříchy.

Jaká to musela být víra, láska a touha, aby se jejich milý uzdravil...

Dlouho jsem ale nemohla pochopit, jak je to s tím odpuštěním hříchů, jak to spolu souvisí. Snad jsem už trochu blíže:

Dnes jsem skučela. Cítila jsem se mizerně. Rodina odjela na víkend pryč a na mé  naléhání beze mě. Byla jsem ráda, že  mě nevidí a neslyší. Jednou za čas je třeba vzájemně si od sebe odpočinout. 

Přemýšlela jsem o svém vztahu k nim... postupně jsem přecházela z myšlenky na utrpení zvířete na myšlenky o ubližování. My lidé dobrovolně trpíme a trápíme druhé. 

Slabostí člověka nemusím pohrdat, mohu se k ní sklonit a políbit ji. Každý máme slabé místo. Lze ho proměnit? Dotek léčí rány. Dotek bolavých míst pochopením, něhou, přiznáním si vlastních chyb. Asociální člověk po doteku agresivně vyjede. Každý reaguje různě citlivě. Někdy  člověk musí zachránit sám sebe, ale pokud to jde, může se na své blízké podívat jako na lidi milující, věřící, toužící, byť to projevují jakkoli nedokonale. S laskavostí a shovívavostí. Nespěchat...

Má rodina je stále se mnou. Sklání ke mně se svými malichernostmi, ješitností a hádavostí, ale i s láskou a vírou a  touhou po mém uzdravení. Někdy je to i nad jejich síly.Přistihla jsem se, že myslím často na sebe a na svoje potřeby. Neumím to teď dobře vyjádřit... Občas utíkám, protestuji. Jsem malicherná, ješitná a hádavá. To by až tak nevadilo. Zdálo by se na první pohled, že jsme si fifty fifty. Ale tak je to ode  mne špatně. Mohu mít nároky, když mám ještě větší smysl pro odpuštění. Mohu si stěžovat na nedostatky druhých, ale jen když mám nad to ještě větší lásku. Zapomínám je vidět, vždyť si má slova a skutky nesou v srdci a co já vím, co v nich zůstane... Nemohu to vědět, ale mohu se alespoň nad tím zamyslet.

Smyslem evangelia je změna smýšlení. Nebo přeneseně Exupéryho to, co je důležité, je očím neviditelné.... a i k tomu je nemoc dobrá. Abych uviděla druhého laskavě, tak jak vidí ten,  kdo miluje.

 

Člověče, je ti odpuštěno, že jsi neviděl krásu druhého člověka, tobě blízkého...

Autor: Jarmila Horáková | sobota 7.2.2015 22:05 | karma článku: 13,45 | přečteno: 346x
  • Další články autora

Jarmila Horáková

jak kvete červen

Po dlouhé době zase přicházím mezi vás. Chci se podělit o krásné okamžiky měsíce června tak, jak se mi je podařilo nebo nepodařilo vyfotit.

15.6.2023 v 15:07 | Karma: 14,05 | Přečteno: 213x | Diskuse| Osobní

Jarmila Horáková

purpurový plášť archanděla Michaela

Jako purpurový plášť archanděla rozstříhaný na kousky, tak vypadají koniklece vykukující zpoza staré trávy....

24.3.2023 v 14:19 | Karma: 12,10 | Přečteno: 221x | Diskuse| Osobní

Jarmila Horáková

Tati, prosím, nevol Babiše

Toto je můj dopis tátovi, který je spíše modlitbou obecnou. Nebo vlastně i hodně konkrétní.Asi proto mi můj otec odpověděl, ať ho považuji za mrtvého a přerušil poslední trosky kontaktu. Někoho mi to připomíná. Že by A. B.?

9.1.2023 v 14:28 | Karma: 17,14 | Přečteno: 964x | Diskuse| Osobní

Jarmila Horáková

padesátka z jiného světa

Před týdnem jsem oslavila narozeniny. Ač padesáté, cítím se celkem mladě. Ale o to nejde. Uvědomila jsem si, kam patřím a kam ne. Kdo mě má rád takovou jaká jsem a kdo má ...

13.7.2022 v 13:50 | Karma: 14,13 | Přečteno: 606x | Diskuse| Osobní

Jarmila Horáková

každý den korálek

Vždyť bez klidu v srdci nemůže být pokoj kolem nás. Ticho je mé bohatství. Nadechuji ho do sebe jako čerstvý vzduch. A děkuji. Děkuji slunci, mrakům, vzduchu, vodě, ptákům... a posílám požehnání dětem, všem blízkým a světu mír.

22.6.2022 v 13:17 | Karma: 14,89 | Přečteno: 228x | Diskuse| Osobní

Jarmila Horáková

vůně června

Jeden známý, kamarád, se mě zeptal, jak trávím červen... musím stále přemýšlet, čím pro mě tento měsíc je...

13.6.2022 v 15:13 | Karma: 14,90 | Přečteno: 245x | Diskuse| Osobní

Jarmila Horáková

kuljbabky

Když k nám ukrajinská rodina v dubnu přijela, říkal manžel, že je to jeho pomsta Putinovi. Netušili jsme však, jak se do nich zamilujeme.

25.5.2022 v 16:26 | Karma: 26,52 | Přečteno: 684x | Diskuse| Osobní

Jarmila Horáková

babičce do nebe

Za pár dní by babičce Jarmile bylo 94 let. Zemřela v nemocnici na selhání srdce a byla zmatená. Byla dámou, jejíž noblesa se poslední roky řítila do neúprosné náruče úpadku a stáří. Napsala jsem jí dopis na rozloučenou.

25.4.2022 v 14:20 | Karma: 25,51 | Přečteno: 565x | Diskuse| Osobní

Jarmila Horáková

zrcadlení naděje

Fotografie světa okolo mne, kde staré a suché prorůstá novým, mladým, svěžím... přese všechno trápení, přes lidskou bídu je tu opět krása a naděje.

29.3.2022 v 10:05 | Karma: 10,40 | Přečteno: 180x | Diskuse| Osobní

Jarmila Horáková

narozeniny

Co napsat do perexu? Nevím, prostě se vyrovnávám se zprávami o utrpení a bolesti ukrajinských matek, otců a jejich dětí.

10.3.2022 v 15:45 | Karma: 11,83 | Přečteno: 215x | Diskuse| Osobní

Jarmila Horáková

šlápnu do pedálů

Válečné zpravodajství, zprávy o lidech z Ukrajiny, jsou jako třísky pod nehty. Musím na ně stále myslet. A sama sebe se ptám, jak by bylo mně?

27.2.2022 v 13:56 | Karma: 7,97 | Přečteno: 186x | Diskuse| Osobní

Jarmila Horáková

Karel Čapek: Svíčička

Aspoň jedinkrát do roka nebudiž opomenuto zapálit v novinách sloupeček milému Pánubohu. A tedy sláva na výsostech Bohu.

24.2.2022 v 18:20 | Karma: 8,06 | Přečteno: 187x | Diskuse| Osobní

Jarmila Horáková

mír pro Putina

Trochu jiný úhel pohledu na současnou znepokojivou politickou situaci kolem Ukrajiny, pana Putina atd.

22.2.2022 v 11:42 | Karma: 13,11 | Přečteno: 727x | Diskuse| Osobní

Jarmila Horáková

o tulipánech

Dostala jsem kytici tulipánů k svátku. Od maminky. Bělostná poupata s růžovým nádechem. Jako plet Sněhurky, když ji políbil princ.

17.2.2022 v 19:08 | Karma: 12,86 | Přečteno: 222x | Diskuse| Osobní

Jarmila Horáková

egofree blog

Tento blog se skládá z pár fotografií a úryvku z příjemné knížky Martina Kepky Radostné bezdomovectví Krlíčka a jeho přátel. Termín "egofree" pochází od mystika Eduarda Tomáše.

23.1.2022 v 17:45 | Karma: 13,17 | Přečteno: 198x | Diskuse| Osobní

Jarmila Horáková

svítá nám naděje - foto

Mám pocit, že je pro mě každé ráno, kdy nemusím spěchat, ideální. Kolem sedmé vzbudím manžela, aby šel do práce a sama si pak užívám postelové pohody...

23.11.2021 v 12:19 | Karma: 11,44 | Přečteno: 268x | Diskuse| Osobní

Jarmila Horáková

očkování a pokora

Ráda poslouchám Duši K, rozhovory s MUDr. Janem Vojáčkem a všech si vážím. Vážím si i mých kamarádek, které se očkovat nenechaly.

22.11.2021 v 15:59 | Karma: 21,93 | Přečteno: 704x | Diskuse| Osobní

Jarmila Horáková

O smutných očích pana Jaroslava

Potkali jsme se jedno večerní úterý na očkování v nemocnici. Známe se už několik let, známý našich známých. Vykáme si.

16.11.2021 v 18:02 | Karma: 21,20 | Přečteno: 650x | Diskuse| Osobní

Jarmila Horáková

když vítr na struny hraje

Vítr mě nikdy nepřestane fascinovat... Tento blog je o větru do větru, o vnitřních strunách, asi spíše těch ženských. Zkrátka: fotografie větru ve strunách duše stromů, ve větvích, v trávě... za zpěvu ženy Lenky Dusilové.

1.11.2021 v 11:37 | Karma: 8,23 | Přečteno: 175x | Diskuse| Ostatní

Jarmila Horáková

Magorovo podzimní požehnání

Miluji podzimní svítání, úsvit v oparu, kdy je slunce zastřené jakoby hebkostí andělských perutí, kdy je milosrdné už světlo rozprášeno v milion částic v milosrdné ještě tmě.

23.10.2021 v 18:51 | Karma: 16,30 | Přečteno: 282x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 1119
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 414x
mám ráda staré stromy, jabloně, višně, ptačí klábosení,

mám ráda květiny, čerstvé i uschlé, stolistou růži, ladoňky, třezalku, mateřídoušku, louku plnou bodláků a rdesna,

všechny čtyři období, proměny,

mám ráda les a potoky v něm...

Ale také jsem vystudovala teologii, baví mě kromě výtvarničení, fotografování a zahradničení, filosofie, psychologie, religionistika...

 

https://www.sdb.cz/podporte-nas/#financne