Změna je život

Nedávno mě kamarádka požádala o namalování obrázku pro paní, její známou, ležící na onkologii. Bílé plátno přede mnou mlčelo. Nutila jsem se něco vytvořit, ale pak jsem to zase přemalovala. Pomalu mi docházelo, že ta žena brzy zemře. Není co pro ni malovat. A bylo to tak. Když se mi přece jen podařilo ztvárnit abstraktně louku a kamarádka ji odvezla pro radost té ženě, už bylo pozdě. V komatu odcházela od své rodiny k milionům minulých  souputníků. Konečná změna pro ni a jedna z velkých změn pro její milé.

Člověk se poutá k člověku podle svých potřeb, tužeb, podle svých obrazů lásky, z různých příčin. Dítě nás připoutá svojí bezbranností. Pro mě bylo vítanou změnou, když jsem porodila děti, zejména to první byla v mém životě největší změna. Najednou se tu objevila bytost, půl mě, která měla tvář, byla už hotová, sice jako kojenec, ale už celá svá. Teď je jí sedmnáct a včera odtančila závěrečné taneční. Mění se, odrůstá, jednou odejde. Musí. Každý jednou a zároveň vícekrát odejdeme, odcházíme. Někdo ze strachu, že zůstane osamocen, poutá na sebe druhé a má potřebu se ubezpečovat o jistotě jejich náklonnosti.

Ale stejně tady vše zanecháme. A před tím někdo zanechá nás...

Celý život je plný změn. Mnohé jsou netušené, ne očekávané. Krize, rozhodnutí a změna...to vše má ukázat na naše iluze a pouta.  

Některé změny přicházejí v souvislosti s věkem. Říká se jim krize toho kterého věku. Díky nim zrajeme a vnitřně se vyvíjíme. Jsou šancí pro odvážné zbourat své stereotypy, protože změna je život. Důvěra ve smysl změn, odvaha, je jako kráčet po vodě. V období těžkých zkoušek, kdy ztrácíme pevnou půdu pod nohama, nás nad hladinou drží nějaký cíl, smysl.

Často se lidé ptají - proč?  Smyslem je smířit se se skutečností, obejmout svého nepřítele, řekla bych.

Změny nás potkávají, přicházejí odněkud zvenčí. Pro každého z jiné dálky. Pro někoho z hvězd, pro někoho ještě dál. Ale volají nás uvnitř. 

Změna je... Život... hořící keř... oheň, který je týž podstaty a přitom ne statický, ale dynamický. Stálá přítomnost JSEM JSEM JSEM JSEM a pokaždé už je to jiné jsem.

Panta rhei.

A co lépe vystihuje změnu než cesta, pravda a život? Změna je i o pravdě, o nové skutečnosti, o hledání a o pochopení. Kristus přinesl změnu vidění. Metanoia. A to mnozí neunesli, protože by se museli změnit. Mysleli si, že to vyřeší tím, že Krista ukřižují. On je ale třetího dne převezl tím, že vstal z mrtvých, což už je ta největší změna :-). Ale směrem k naději. Modlitba Otčenáš je o důvěře v život, který s sebou nutně přináší změny. A pro jistotu, alespoň nějaká jistota :-), se v Bibli opakuje 365 x výzva, povzbuzení: Nebojte se!

Bible je kniha o změně a o ujištění, že se nikdy neztratíme. Že život v nás nad námi bdí...

Typickým příkladem změny ve věku, kdy se už nic nového nečeká, je Abrahám. Možná by se dal jeho příběh číst i v tomto kontextu: Plodný život je možný jen v důvěře v něj a v jeho hledání. A ve svobodě všeho se vzdát... toho nejdražšího..

Ach jo... zase se něčeho vzdávat? :-)

Ale nebojte se! 

Přiznávám, že se někdy bojím, že se špatně rozhodnu nebo,že tu změnu neunesu. Ale není to tak. Pokud má člověk cíl ne v sobě a ne v tom pomíjivém, pokud nekalkuluje, ale důvěřuje v krásu života, která je tu kolem  nás každý den, i třeba jako změna počasí od slunečna k dešti.

epilog:

... dva dny jsem se cítila báječně. Třetí den, to je dnes, mě tělo převezlo, takže jsem musela změnit své plány. A tak alepsoň píšu tyto úvahy. Objímám tím svého nepřítele : -) "Pojď ke mně ... "  :-)