dopisy
Jarmila Horáková
Okno naproti
Procitla jsem do předraní. Nejen v našem bytě, ale i v našem domově se rozléhá tiše hluboký klid. Pootočila jsem hlavu směrem ke kuchyni.
Jarmila Horáková
Sedmnáctka (k narozeninám)
Sedmáctý listopad slavíme v rodinném i kruhu i ve společnosti přátel. Slavíme totiž dvoje narozeniny. Jedním z oslavenců je dcera. Dnes jí je sladkých sedmnáct.
Jarmila Horáková
Jak se skládá člověk
Myšlenky pel mel uprostřed mlhoviny, v které přece jen svítí světlo. Mlha a tma jsou pro světlo a pro jeho jas stejně tak krásné, jako je poušť krásná pro studnu.
Jarmila Horáková
Vlákna
Milí lidé, mám spoustu otázek. A možná špatné odpovědi. Někdy je lépe a někdy hůř. Jsou chvíle, kdy si dokazuji svou cenu. Ale bez lásky daleko nedojdu.
Jarmila Horáková
Dovolené uvolnění
Tento blog píšu nejenom pro moji kamarádku, která mi občas zoufalá pláče do telefonu, ale i pro další kamarádky, které o sobě stále pochybují, tak jako i já o sobě. Stačí pár ustálených výroků: Musíš, nesmíš... Jsi hrozná... a člověk tomuto slovu uvěří. Přitom jsme tzv. věřící. Naše sebehodnota by měla vycházet z víry v Boha, který svým dechem vše oživuje v každý neopakovatelný okamžik, v Boha, který má atributy lásku, svobodu, pravdu. A z toho vychází rovnost žen i mužů. Nejsme otroci, při křtu jsme tzv. pomazáni na krále - královny a to by měl být naprosto jiný existenciální pocit. Kde je chyba? Vše je o lidech a opět o jejich lásce, svobodě a pravdivosti a o komunikaci. Konec konců tento blog prostě píšu, protože nad tím vším přemýšlím. A nechci se svazovat úvahami nad našimi známými, kteří pak budou volat manželovi.
Jarmila Horáková
Jabloňová dlaň
Lidé milí, mám ráda stromy. Mám ráda jabloně. Kvetoucí nevěsty, panenská jablíčka, pokroucená těla kmenů. Jabloně jsou jak věrné a oddané ženy.
Jarmila Horáková
Přání mezi nebem a zemí
"Maminko... " Vešla jsem k dětem do pokojíku. Ležely v postelích. "Dnes ráno je krásné světlo... ", říkám jim. Sklonila jsem se jako jabloň s jablkem a políbila je. "Krásné červánkové ráno... "
Jarmila Horáková
Táta bez dětí
Jak se asi cítí muž, který miluje své děti, leč nemůže s nimi žít v jedné domácnosti, protože manželka se i nimi odstěhovala? Jako rozbitá skála. To proto, že je to rána nejhlubší a nejničivější...
Jarmila Horáková
Láska svatojánská
Tento poetický článek vznikl mimo jiné jako potřeba odreagovat se, zasnít, načerpat sílu, zvířit hvězdný prach a tak dál... A proč na svatého Jana? Jeden Jan byl miláček Páně. A v noci na svátek Jana Křtitele se zapalovaly vatry a trhaly bylinky, aby přičarovaly lásku.. Možná i Malý princ se jmenoval Jan... :-)
Jarmila Horáková
Slavnost v prázdném domě
Usedám už po několikáté k psaní, abych si v sobě udělala pořádek a propojila události a myšlenky souvislostmi, které hledám.
Jarmila Horáková
Před domem
Tak jsem seběhla dolů po schodech ven, čekala jsem pošťáka, přitom něco fotila... hned u dveří nám rostou takové ty parkové růže, moc je nemusím, ale zaujaly mne, tak jsem cvakala spouští a mezi tím došel ke mně synátor, našpulil rty: "Pusinka by nebyla?" Rošťák, musela jsem se usmát. Jinak je vše stejné...
Jarmila Horáková
V nouzi poznávám přátele
Lidé milí, dám vám hádanku. Víte, co to je: Šutr na elektrickém drátě? Kamenáčová si sedí na vedení.
Jarmila Horáková
Prolínání
Zaujal mě text skladby Růžová mlha od DG 307. Už jsem se toho dotkla ve "Zvláštní náladě", ale jsem stále na povrchu. Takže se pokouším o hlubší vrt... no, uvidím. Tento blog jsou plus minus spojené dva blogy. Berte to prostě jen jako mé hledání, tedy i návraty k pochopení.
Jarmila Horáková
Otázky Malého prince
Vzbudil mě lev. Tahal mou peřinu, až ji ze mě stáhnul. Chtěla jsem spát dál, ale jeho majestátní a autoritativní, i když tichá přítomnost mi to nedovolila.
Jarmila Horáková
Beze slov
Etuda, která vznikla z více podnětů. Chci pozorovat a popisovat různé momenty lidské duše. Tato etuda je o studu, který je sdělen beze slov...
Jarmila Horáková
Vůně pryskyřice
Život mu nedopřál otce, ani bratra, jen syna. Když ho přivezl i s manželkou z porodnice, byl bezradný. O děti se postarat uměl, vždyt už mu dvě dcerky říkaly: "Tati", ale nemohl si pořád zvyknout na to, že bude chovat v náručí synka a že i jemu by měl dát něhu. Připadalo mu, jako by choval sebe. Jako by si sám sobě daroval city... On, mužský... chlap...
Jarmila Horáková
Zářijová cesta
---------------------------------Fotopoezie mobilní a automobilní o včerejší večerní cestě. ------------------------------------------------------
Jarmila Horáková
Jak se lidé setkají
Život je scénárista. Píše laskavé, někdy drsné a jindy dojemné příběhy o setkávání lidí. Podle čeho?
Jarmila Horáková
Stařenčino pozdní odpoledne
Je tisíce září. Jedna z nich je bílá. Bílé světlo stařenky či stařečka. Jejich vlasy proti slunci bíle a měkce září jako pápěří... Když se v ten okamžik na nás podívají trochu udiveně, bezelstně a nevinně, třeba protože neslyší, o čem se bavíme, v tu chvíli se stanou takovými bezbrannými...
Jarmila Horáková
Etuda o mém muži
Je nezachytitelný. Stále v akci a pak zmožen sám sebou usíná, v ruce ovladač přiložený ke spánku. Vím, že toho má hodně. Stará se o dvě dospívající děti, o dva dospělé částečně nepohyblivé lidi a o svoji mámu, kdykoli mu zavolá.
předchozí | následující |
Počet článků 1119 | Celková karma 0.00 | Průměrná čtenost 414 |
mám ráda staré stromy, jabloně, višně, ptačí klábosení,
mám ráda květiny, čerstvé i uschlé, stolistou růži, ladoňky, třezalku, mateřídoušku, louku plnou bodláků a rdesna,
všechny čtyři období, proměny,
mám ráda les a potoky v něm...
Ale také jsem vystudovala teologii, baví mě kromě výtvarničení, fotografování a zahradničení, filosofie, psychologie, religionistika...
https://www.sdb.cz/podporte-nas/#financne